John Hunter je profesionálem v oblasti zlepšování a technologií. Během řady let působil jako manažer informačních technologií v Bílém domě. Je zakladatelem a ředitelem společnosti Curious Cat LLC. V roce 2013 vydal knihu "Management Matters". V současné době působí jako konzultant v oblasti managementu a koučinku. Blízce spolupracuje s Institutem W. Edwardse Deminga. Jeho osobní misí je rozšiřovat znalosti a povědomí o postupech neustálého zlepšování zaměřených na zákazníky a podporovat jejich uplatňování ve státním i soukromém sektoru s cílem zlepšit životy lidí.

John Hunter je profesionálem v oblasti zlepšování a technologií. Během řady let působil jako manažer informačních technologií v Bílém domě. Je zakladatelem a ředitelem společnosti Curious Cat LLC. V roce 2013 vydal knihu "Management Matters". V současné době působí jako konzultant v oblasti managementu a koučinku. Blízce spolupracuje s Institutem W. Edwardse Deminga. Jeho osobní misí je rozšiřovat znalosti a povědomí o postupech neustálého zlepšování zaměřených na zákazníky a podporovat jejich uplatňování ve státním i soukromém sektoru s cílem zlepšit životy lidí.

Nová éra robotů a lidské práce

Věřím, že jsme dospěli k bodu zvratu, co se týče užitečnosti a efektivnosti průmyslových robotů. Stále pevně věřím v přístup společnosti Toyota, že uvážené použití robotů k vylepšení lidské práce je tou „nejlepší strategií“. V dnešní době je mnohem snazší používat roboty k dosažení úspěchu v dlouhodobém horizontu, než tomu bylo před 10 lety. Strategie „robotů na prvním místě“ bude mít v budoucnu docela úspěch. Tato snaha však nebude dostatečně dobrá v porovnání s organizacemi, které budou vhodně využívat tu „nejlepší strategii“, což ale bude celkem výjimečné.

Celkem běžně si dnes všímám toho, jak lidé popírají užitečnost robotů. Zakládají to především na příkladech z minulosti a poukazují na selhání. A i přesto, že můžeme tuto argumentaci zjednodušit natolik, že robotům přikládáme velký důraz a že roboti pomáhají lidem, není to stále tak snadné. Nejde o to, zda je „robot na prvním místě“ nejlepší strategií, ale domnívám se, že se podmínky v současném světě zlepšily. Existuje celá řada důvodů, proč jsou dnešní podmínky jiné, než tomu bylo v minulosti. Největší roli zde hrají softwarová vylepšení a technologický vývoj.

Je však potřeba zvážit i výhody, které s sebou přináší přístup společnosti Toyota. Společnosti v dnešní době přeci jen lépe vnímají to, že jejich pracovníci mají mozky, než tomu bylo před 30 lety, i když těchto společností není mnoho. Hodně společností bohužel nebuduje podnikové systémy, které by umožňovaly maximálně využívat myslí všech svých zaměstnanců. Máme před sebou tedy ještě dlouhou cestu, ale i tak zde došlo k jistému pokroku.

Mnoho lidí dnes určitě chápe, jaké obrovské výhody plynou z využívání průmyslových robotů. Existuje však důvod k obavám z jistých rizik u společností, které se rozhodly pro využití robotů v naději, že právě instalace průmyslových robotů vyřeší všechny jejich problémy.

Průmysloví roboti jsou dnes nejmodernější aplikací robotů, ale ještě mají stále daleko od řešení „zapoj a používej“. Aby bylo možné tyto roboty využívat a jejich práce byla efektivní, je vyžadována účast zkušených odborníků. I tak se jejich schopnosti a využitelnost během posledních 20 let výrazně zvýšily. Průmyslové roboty chápeme jako stroje vykonávající práci, kterou byli dříve zvyklí vykonávat lidé. Nejedná se o roboty v tom slova smyslu, jak si je představujeme ve své vlastní podstatě tohoto konceptu. V posledních 20 letech se tento typ robotů stal mnohem více „přemýšlivým“ a získal software, díky kterému dochází k přiblížení těm „opravdovým robotům“ v tom smyslu, že jsou to víc než jen stroje. Ale i tak pořád nevypadají jako roboti.

Autonomní (samořídící) automobily vůbec nevypadají jako dobře známá vize robotů (android, C3PO ze Star Wars), ale přesto jsou v mnoha směrech celkem hodně robotí. Interaktivní systémy virtuálních asistentů (např. Alexa) vykazují některé charakteristiky robotů, ale opět nevypadají jako naše dobře známá vize robota. Dnes už chytré mobilní telefony vykonávají řadu věcí k usnadnění našeho života, dle vize robotů z 60 let. V příštích pěti letech dojde k rozmachu využívání strojů, které mají mnohem blíže k naší vizi robotů.

Naše schopnost vytvářet technologická řešení pro splnění úkolů, které vyžadují lidi, prodělala výrazný boom v posledních 20 letech a ještě bude dál pokračovat. Myslím, že tento pokrok je tak rychlý, že si ani pořádně dokážeme uvědomit, jak to bude v dlouhodobém horizontu s různými organizacemi. Technologická řešení, která máme dnes k dispozici, jsou již natolik obrovská a jejich dostupnost se rychle zvyšuje. Rozrůstání umělé inteligence je další oblastí, která má téměř nepředstavitelný dopad na to, jak naše organizace a ekonomika budou fungovat během několika málo let. Věci, jako je automatizovaný překlad, ještě nejsou tak dokonalé, ale přesto jsou tyto snahy velmi užitečné pro čtení obsahu v cizích jazycích a dokonce i pro komunikaci s ostatními.

Využitelnost robotů je natolik významná, že mne to opravdu nutí se sám sebe ptát, zda nebudeme mít makroekonomické problémy kvůli obtížnosti s poskytováním dobrých pracovních míst pro lidi. Jedním z příkladů výrazného přínosu pro společnost by mohl být autonomní (samořídící) automobil. A i když by na jedné straně mohlo odstranit miliony pracovních míst po celém světě, a na straně druhé by poskytlo desítky tisíc nebo více kvalitních pracovních míst, přesto by mělo za následek mnohem méně pracovních míst, řekl bych. Přínosy této technologie jsou obrovské (nejen z ekonomického hlediska, ale také z hlediska výrazného snížení počtu úmrtí v důsledku dopravních nehod, vážných zranění a také nákladů) a měli bychom doufat, že tomu tak v budoucnu bude. Makroekonomické narušení však představuje vážné riziko pro základní strukturu ekonomiky a společnosti.

V současné době vykonáváme řadu úkolů, které roboti (nebo software) dokáží dělat za nás, a to za přijatelnou cenu a stejně spolehlivě jako my. Rychle se blíží čas, kdy tomu tak opravdu bude. Myslím, že budeme šokováni, až zjistíme, k jak velkým změnám v našem životě a ekonomice dojde v příštích 20 až 30 letech.

Přeloženo z příspěvku: The New Age of Robots and What it Means for Jobs
Autor: John Hunter

Přeložil: Pavel Ondra

Význam kritického myšlení a zpochybňování pravdivosti různých tvrzení

Existuje celá řada faktorů, které jsou důležité pro efektivní aplikaci myšlenek při zlepšování. Jedním z nejdůležitějších faktorů je kultura, která podporuje kritické myšlení, stejně tak i zpochybňování pravdivosti různých tvrzení, rozhodnutí a předpokladů. Číst dále Význam kritického myšlení a zpochybňování pravdivosti různých tvrzení

Zlepšení řízení s využitím nástrojů a znalostí

Docela často se setkávám s tím, že lidé znevažují nástroje a koncepce řízení (např. PDSA cyklus, chybovzdornost, vývojové diagramy, plánování experimentů, gembu aj.). Často slýchám, že tyto nástroje nijak nepomáhají ke zlepšení řízení v organizacích. Mně se ale zdá, že díky využívání právě takových nástrojů dochází opět k prosazování již osvědčených postupů zlepšování. Uznávám, že ignorování základních principů (během aplikace nástrojů a konceptů) dramaticky snižuje úspěšnost organizace při zlepšování systému řízení (a omezuje výsledky, kterých může organizace dosáhnout), ale přesto využívání těchto nástrojů není žádný problém. Využití těchto nástrojů nutným, nikoli však postačujícím krokem procesu zlepšování. Číst dále Zlepšení řízení s využitím nástrojů a znalostí

Co dělat pro vytvoření kultury neustálého zlepšování?

Kultura v podniku má být výsledkem, nikoli vaším cílem. David Heinemeier Hansson řekl, že kultura je to, co dělá kulturu kulturou. Kultura není něco, co chcete mít, ani v co doufáte nebo o co usilujete, aby se stalo. Je to to, co děláte. Číst dále Co dělat pro vytvoření kultury neustálého zlepšování?