Jednoduchý Canban

Kanban karty: Kolik je jich potřeba? #2

Toto je druhý příspěvek zaměřený na určení počtu Kanban karet. Nejprve si prosím přečtete příspěvek tomuto předcházející, a to Kanban karty: Kolik je jich potřeba? #1. Existují dva přístupy k určení počtu Kanban karet. Tento příspěvek je zaměřen ještě na přístup výpočtu. Alternativně můžete využít přístup odhadu a na ten se podíváme příště. Číst dále Kanban karty: Kolik je jich potřeba? #2

Christoph Roser je profesor výrobního managementu na Karlsruhe University of Applied Sciences. Jako autor zakládá na mnohaletých zkušenostech implementace, výzkumu a výuky štíhlé výroby. Věnoval se 5 let výzkumu a práci pro Toyotu v Japonsku.

Zdokumentování podnikových procesů v deseti krocích

Procesy. Máme je rádi nebo je nenávidíme, ale rozhodně bez nich nemůžeme žít. Jsou součástí všeho, co v podniku děláme, a nejen v něm. Často však bereme naše podnikové procesy za samozřejmé, dokud se nestane nějaká pohroma nebo se potřebujeme vymanit z role šéfa. Číst dále Zdokumentování podnikových procesů v deseti krocích

Craig Reid je nezávislým konzultantem a expertem v oblastech podnikové transformace, zlepšování procesů, procesního management, efektivnosti a snižování nákladů. Je autorem publikace The Process Revolution. V rámci své praxe se zabývá zlepšováním zákaznických zkušeností, zvyšováním zákaznické spokojenosti a snižováním nákladů skrze zlepšování procesů. Mnoha lidmi a společnostmi je označován jako "procesní ninja". Za posledních 10 let vytvořil metodu transformace procesů (PTM) za účelem narovnání podnikových procesů a dosažení výrazných úspor.
Jednoduchý Canban

Kanban karty: Kolik je jich potřeba? #1

Jednou z frekventovaných a zradných otázok pri navrhovaní „pull“ systému výroby, je určenie, koľko Kanban kariet použiť v tomto systéme. Existujú 2 možné prístupy. Prvý prístup využíva vzorec na výpočet potrebných Kanban kariet. Číst dále Kanban karty: Kolik je jich potřeba? #1

Christoph Roser je profesor výrobního managementu na Karlsruhe University of Applied Sciences. Jako autor zakládá na mnohaletých zkušenostech implementace, výzkumu a výuky štíhlé výroby. Věnoval se 5 let výzkumu a práci pro Toyotu v Japonsku.
Jednoduchý Canban

Kanban: Problémy so stratami Kanban kariet a rozličné typy karet

Princíp „pull“ produkcie s využitím Kanbanu je jeden z najväčších úspechov výrobného systému Toyota (angl.  skratka TPS – Toyota Production System), a teda aj samotnej štíhlej výroby. Množstvo nedokončenej výroby je limitované systémom Kanban kariet. Číst dále Kanban: Problémy so stratami Kanban kariet a rozličné typy karet

Christoph Roser je profesor výrobního managementu na Karlsruhe University of Applied Sciences. Jako autor zakládá na mnohaletých zkušenostech implementace, výzkumu a výuky štíhlé výroby. Věnoval se 5 let výzkumu a práci pro Toyotu v Japonsku.

Využitelnost Internetu věcí nejen ve výrobě

Schopnost různorodých věcí okolo nás poskytovat o sobě své údaje není nijak nová. Nyní se od ovládání a řízení výrobních zařízení přesunuje pozornost také k produktům a dalším zařízením. Objevují se tendence využívat mobilnosti zařízení (schopnost být i při pohybu připojen do sítě) a miniaturizace senzorů a prostředků k zachycení informací.

Internet věcí (dále jen „IoT“ angl. Internet of Things) je síť fyzických objektů, které jsou vybaveny vestavěnými technologiemi komunikace, tj. schopností zachytit své vnitřní stavy a poskytovat tyto informace svému okolí. Označujeme takto spojení různých věcí mezi sebou navzájem s cílem přinést nové možnosti jejich sledování a ovládání a rozšiřovat tak jejich funkce. IoT není jen propojení dvou strojů s předem nadefinovanými funkcemi. Jedná se o mnohem inteligentnější propojení různých produktů, zařízení, přístrojů apod. navzájem s celou řadou funkcí. Do Internetu bude zapojeno stále více předmětů, které budou schopny poskytovat informace o svém stavu nebo o okolí. Klíčovými prvky vývoje v této oblasti jsou podle analytiků miniaturní senzory, takřka všudypřítomná technologie rozpoznávání obrazů schopná rozeznat lidi, stavby i další objekty.

IoT může být definován jako dynamická globální síťová infrastruktura s vlastními možnostmi konfigurace, založená na standardních komunikačních protokolech, kde fyzické a virtuální věci mají vlastní identitu a fyzické atributy. IoT je nedílnou součástí Internetu budoucnosti, zahrnující stávající a rozvíjející se síť Internet. IoT slibuje vytvoření nové generace na síti Internet, ve které se pohybujeme směrem k celosvětové propojenosti předmětů, věcí a objektů s výrazným rozšířením oblastí působnosti internetových aplikací.

Aplikace IoT nenachází uplatnění pouze v průmyslu, ale i v dalších odvětvích a sférách, ať už jde o zemědělství dopravu, zdravotnictví nebo třeba i fungování měst. V rámci IoT se očekává, že se chytré věci stanou aktivními účastníky v oblasti obchodních, průmyslových, informačních a sociálních procesů, kde mohou vzájemně mezi sebou a též s prostředím interagovat, komunikovat a vyměňovat si data a informace citlivé na prostředí, zatímco reagují na skutečné události reálného světa a mají vliv na běžící procesy, bez přímé účasti lidského činitele.

Nasazení kyberfyzikálních systémů v oblasti výroby vyžaduje nasazení internetových komunikačních standardů v rámci všech výrobních součástí. IoT ve výrobě znamená přechod od sériové výroby na výrobu v malých dávkách a individuální produkci, aniž by došlo k nárůstu jejich ceny. Stroje a automatizační prvky jsou propojeny bezdrátově a komunikují bezdrátově i s IT systémy, ideálně na cloudu. Spojení fyzických komponentů s virtuálními daty mění tradiční hodnotový řetězec na komplexní hodnotovou síť průmyslu a dosažení integrované produkce pro integrované produkty, a to od návrhu výrobku přes výrobu až po dodání a recyklaci.

 

Zdroje:
BURIAN, Pavel. Internet inteligentních aktivit. Praha: Grada, 2014, 332 s. ISBN 978-80-247-5137-5.
GÁLA, Libor, Jan POUR a Zuzana ŠEDIVÁ. Podniková informatika: počítačové aplikace v podnikové a mezipodnikové praxi. 3., aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2015, 240 s. ISBN 978-80-247-5457-4.
JUROVÁ, Marie. Výrobní a logistické procesy v podnikání. Praha: Grada Publishing, 2016, 254 s. ISBN 978-80-247-5717-9.
VEBER, Jaromír. Management inovací. Praha: Management Press, 2016, 288 s. ISBN 978-80-7261-423-3.

 

Pavel je člen ve vedení projektu a vedoucí projektového týmu. Má obrovské množství energie a elánu, díky čemuž si vybudoval pozici, ve které je zodpovědný za řízení lidí pomáhajících s tvorbou kvalitního obsahu. Zároveň je také tím, který aktivně překládá články, komunikuje s partnery a řídí aktivity spojené s publikací článků na webu a se sociálními sítěmi. Vystudoval obor Průmyslové inženýrství na Univerzitě Tomáš Bati ve Zlíně a tento obor ho nadchl. To byl hlavní důvod, proč se rozhodl zapojit do tohoto projektu. Jeho vize je vytvořit místo, které bude mít přidanou hodnotu pro každého, kdo bude mít zájem o LEAN.