Jidoka, 2. část: Koncepce Jidoka

Minule jsme se podívali na to, co je Jidoka. Klíčovou roli zde hraje zastavení procesu v případě nesrovnalostí v průběhu procesu a následné vyřešení problémů, a to ideálně takovým způsobem, abychom zajistili, že k dané nesrovnalosti již znovu nedojde. Tato definice však zdaleka není všeobecně přijímána a existuje mnoho různých názorů. Ve společnosti Toyota je Jidoka považována za schopnost zastavit stroj nebo proces v případě problémů, ať už se jedná o procesy manuální nebo automatické. Někteří vnímají Jidoku jako automatizaci, kdy v průběhu času dochází k postupnému nárůstu automatizace a lidé vykonávají čím dál tím méně manuální práce. Jidoka tedy může odkazovat i na práci na poloautomatizovaných strojích, kde pracovník může obsluhovat více strojů najednou. Další definice, která tedy vychází také z Toyoty, vidí Jidoku jako automatizaci nebezpečných a náročných pracovních činností. Je to tedy poněkud matoucí. I v Toyotě existují různé definice. Která je tedy ta správná? Všechny zahrnují člověka a automatizaci v různých ohledech. Není v mé moci stanovit „tu správnou“ definici, ale mám na to svůj názor.

Výrobní systém Toyoty a jeho pilíře

Jak to tak vypadá, rádi skládáme různé nástroje a metody do metodologie ve tvaru domu, a to včetně základny, pilířů a střechy. I štíhlá výroba má takový dům, kterým je Dům Toyota (House of Toyota, Toyota House). Jidoka je běžně považována za jeden ze dvou pilířů výrobního systému Toyota. Druhým pilířem je Just in Time (JIT). Co se týče základny a střechy, zatím není moc velká shoda v tom, jaké nástroje a metody štíhlý výroby by měly zahrnovat.

JIT je primárně o nastavení takového materiálového toku, aby všechny požadované díly dorazily přesně v tom okamžiku, kdy jsou potřeba, v potřebném množství a v dobré kvalitě. Po zpracování dílů pokračují díly procesem na další operace, a opět přesně dle koncepce JIT. Pokud máte JIT zaveden všude ve výrobě, díly vám budou neustále téct celým procesem, s výjimkou krátkých zastávek pro zpracování na jednotlivých operacích. Přesně takový tok dílů je jednou z významných základních filozofií společnosti Toyota.

Co se týče Jidoky, tak se sice asi neshodneme na tom, kterou definici vybrat jako tu „správnou“, ale pro mne je velmi podstatná a důležitá myšlenka týkající se zastavení procesu v případě problémů s následným řešením problémů, aby se problémy již znovu neobjevily. Tato myšlenka se částečně potkává také s definicemi Jidoky jakožto „obsluhy více strojů“ a „automatizací procesů“.

Když se tyto dva pilíře podíváte komplexně a ponoříte se hluboko do filozofie Toyota, zjistíte, že JIT vám říká, abyste nastavili a udržovali tok procesu a Jidoka vám říká, kdy tento tok zastavit. JIT podporuje tok a Jidoka podporuje zastavení toku. Oba koncepty však pomáhají vyrábět více a kvalitnějších dílů za nižší cenu. Bohužel, JIT dostává mnohem více pozornosti, protože je to pozitivně naladěná stránka výrobního systému Toyoty, zatímco Jidoka je často vnímána jako ta negativní, která se týká zastavování procesů. Přesto jsou oba koncepty nezbytné pro to, aby byl váš výrobní systém dobrý.

General Motors vs. Toyota

Vezměme třeba jednu starou továrnu General Motors ve Fremontu. Tamní filozofií bylo nikdy nezastavovat montážní linku, bez ohledu na cokoli. Když se vyskytly problémy s kvalitou, byly tlačeny dál procesem, kde pak vytvářely mnohem větší problémy. Občas jste se mohli setkat s autem, které bylo složeno ze dvou různých modelů. Náklady na opravy a řešení vad byly samozřejmě obrovské. A ani nedostatek pracovních sil je nedonutil k zastavení. Prostě si najali „náhodné kolemjdoucí lidi“ třeba z baru přes ulici a dali jim práci na lince, což mělo opět devastující vliv na kvalitu. Existují dokonce zprávy o nehodách a zraněních, při nichž byla linka stále v provozu. Přesto se navzdory vizi „udržet výrobu v chodu“ linka často zastavovala. General Motors se od té doby zlepšilo, ale myšlenka udržet linky v chodu je stále silná. A na druhé straně tu máme Toyotu, která zastaví linku, kdykoli dojde k problémům, a poté se pokusí najít řešení. Výsledkem je, že nově vytvořené montážní linky v Toyotě se velmi často zastavují, ale po několika měsících náběhu běží mnohem spolehlivěji než montážní linky jiných výrobců automobilů. Výsledkem jsou vyšší kvalita a nižší náklady.

Praktické pojetí

Jidoka funguje velmi dobře, protože Toyota má hodně pracovníků k řešení těchto problémů. Ne všichni však mají takové štěstí. I ve vaší výrobě se můžete potýkat s nedostatkem pracovníků, kteří by se věnovali řešení problémů. Pravděpodobně máte někoho kvalifikovaného k řešení problémů, kdo se o to postará. Tento člověk však také pravděpodobně zodpovídá za řízení mnoha dalších lidí a spousty jiných aktivit, přičemž tedy ale má být on ten první, kdo mát řešit desítky ne-li stovky problémů u celé řady strojů. Mířím tím k tomu, že váš vysoce kvalifikovaný řešitel problémů prostě nemá čas na řešení problémů. Je natolik kvalifikovaný, že je prostě přetížený a stěží dokáže udržet výrobu v chodu.

Jidoka je automatické zastavení stroje v případě abnormalit. Někdo se však musí v danou chvíli o ten problém postarat a alespoň udělat dočasnou opravu. Pokud neprovedete rychlou nápravu situace, aby se stroj opět uvedl do provozu, bude to nejspíš problém, protože již nebudete schopni vyrábět žádné díly. Nezastavení stroje na prvním místě bude ještě horší, protože v toku procesu vytvoříte mnohem více problémů.

Dalším logickým krokem je nalezení a vyřešení hlavní příčiny, díky čemuž se problém odstraní navždy. Je však možné, že nebudete mít ve výrobě kapacity pro nějakou dlouhodobou opravu. Můžete se mnou nesouhlasit, ale každopádně budete muset udělat nějaké krátkodobé rychlé opatření a riskovat, že se problém znovu objeví. Bohužel jste pak v situaci člověka, který si nemůže dovolit dobré auto, a tak si pořídí skoro nefunkční ojetinu, která ho bude posléze na opravách a komplikacích stát mnohem více, než kdyby si koupil lepší auto. Říct takové člověku, aby utratil více peněz za lepší auto, stejně jako vám, abyste investovali více lidí a času, když ani jedno pořádně nemáte, nikomu k ničemu nepomůže.

Přesto se pokuste vyvinout alespoň nějaké úsilí, abyste trvale vyřešili alespoň ty nejhorší problémy. Z mnoha důvodů, které ve vašem případě mohou vést k zastavení procesu, stanovte prioritní a vyberte jeden problém, na kterém chcete pracovat a zkuste ho vyřešit. Následně pak pokračujte s dalším problémem. A tento postup opakujte tak dlouho, dokud… no, dokud budete v pozici řešitele problémů, a váš nástupce na tom bude úplně nestejně. Problémy ve výrobě totiž mají tendenci nikdy neskončit. Ani Toyota nedokáže vyřešit všechny své problémy. Jedním z prvků Jidoka je to, že pokud nemůžete zabránit chybě, pak by se alespoň stroj měl zastavit, abyste jej mohli opravit. Toto automatické zastavení je podstatným krokem tím správným směrem.

A abychom věděli, jak na Jidoku prakticky, příště si ukážeme pár příkladů. A do té doby můžete jít zlepšovat vaše procesy!

Přeloženo z příspěvku: The Philosophy and Practicality of Jidoka
Autor: Prof. Dr. Christoph Roser

Přeložil: Pavel Ondra

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *