Just in Time: Jak na zavedení? #3

O Just in Time (JIT) už víme několik důležitých informací z předchozích příspěvků. A jelikož je stále ještě řada věcí, kterými je možné se v případě JIT zabývat, podíváme se dnes na další opatření pro dosažení JIT ve výrobě. Ale pozor, opět upozorňuji, že ne všechno je snadno proveditelné.

Využijte dodání na linku

Smysl přístupu dodávání na linku je dodání přicházejících zásob přímo na linku, nebo obecně do procesu, kde jsou potřebovány, a tedy nikoli do skladu, jak je tomu běžné. Tento přístup lze praktikovat ovšem pouze v případech, kdy se množství zásob může umístit do daného procesu či na dané pracoviště. Nejčastěji se tedy jedná o malé dodávky zásob. Měli byste se vyhnout přetěžování procesů a pracovišť.

Dodání na linku (By Christoph Roser at AllAboutLean.com under the free CC-BY-SA 4.0 license.)

 

Využijte dodání Just in Sequence

Další obdobný přístup je dodávání dílů nikoli jen přesně v čas, ale také přesně v takovém pořadí, ve kterém jsou na pracoviště potřebné a v jakém budou odebírány. Tím pádem na pracovišti odpadá složité třídění a řazení dílů, které by obvykle po dodání zásob následovalo. A svým způsobem se takto redukují zdroje fluktuací. Tento přístup je běžně využíván v automobilovém průmyslu v případě dodávání sedaček do aut, jelikož se vyrábí neskutečné množství různých variant sedaček, které prostě za daných okolností nelze mít skladem. Dodavatel se v takovém případě nachází buď přímo v areálu výrobní společnosti, nebo v její blízkosti a sedačky dodává přímo, ve správném pořadí a ve správný čas, přesně jak jsou potřebné.

Dodání v přesném pořadí (By Christoph Roser at AllAboutLean.com under the free CC-BY-SA 4.0 license.)

 

Zaměřte se na vysoko-obrátkové produkty

Předchozí kroky nejsou pro zavádění JIT velmi snadné. Především pokud s JIT právě začínáte. Proto je mnohem vhodnější se zaměřit na tzv. běžce nebo rychlíky. Jedná se o vysoko-obrátkové produkty, které jsou nejčastěji vyráběné. Vzhledem k jejich velkému objemu produkce a časté a pravidelné výroby se předpokládá, že u nich dochází k nejmenším fluktuacím v porovnání s jinými produkty. Tím pádem jsou vhodné pro zavedení JIT.

Výhodné je zavádět JIT také u drahých nebo objemných dílů. Pokud omezíte zásoby drahých dílů, uvolní se vám vázaný kapitál z těchto zásob. A co se týče objemných dílů, zde jde primárně o uvolnění prostoru jak ve skladu, tak i přímo v procesech a na pracovištích.

Obrátkové, velké a drahé díly (By Christoph Roser at AllAboutLean.com under the free CC-BY-SA 4.0 license.)

Přesvědčte své dodavatele

Pro dobré zavedení JIT musíte spolupracovat se svými dodavateli a vaši dodavatelé musí spolupracovat s vámi. Dodavatelé však obvykle nemají moc velkou snahu se zapojit. Proto je musíte přesvědčit, aby se k vám přidali. Obvykle jsou využívány dvě strategie:

  1. Pokud jste velkým nebo dokonce největším zákazníkem vašeho dodavatele, máte nad ním převahu v podobě tržní síly. Dodavatel má totiž zájem si tak významného zákazníka udržet a proto pro něj udělá první poslední. Z hlediska dodavatele to má také jisté výhody, jelikož zavádět JIT pro tak velké odběry zásob je mnohem snazší.
  2. Pokud jste malým zákazníkem vašeho dodavatele, budete mu muset poskytnout něco na oplátku. Obvykle je to trošku složitější, jelikož to běžně znamená, že byste měli dodavateli dát nějaké peníze. Současně musíte spolu s dodavatelem sdílet výhody z JIT. Stále však existuje jisté riziko, že se do toho s vámi dodavatel nepustí, jelikož jste pro něj pouze jeden z mnoha malých zákazníků. Tento způsob obvykle prostě nefunguje. Dodavatel vám to sice asi napřímo neřekne, ale určitě se z toho bude snažit vykroutit, jak to jen půjde.

 

Dodavatel a odběratel (zákazník) (By Christoph Roser at AllAboutLean.com under the free CC-BY-SA 4.0 license.)

 

Není to nutné, ale může to být dobré

Po tom všem, co již bylo uvedeno, bych rád zmínil ještě několik věcí, které sice nejsou nutné, ale v literatuře se o nich často píše. Někteří autoři uvádějí, že pro zavedení JIT je nutné mít pouze jeden vstupní zdroj zásob, tzn. mít pouze jediného dodavatele. Nemyslím si, že by to bylo až tak nutné. Je sice pravda, že v případě více dodavatelů se budete muset o něco více snažit, ale nemyslím si, že by taková snaha měla být zakázána. Prostě a jednoduše si naplánujte dodávky zásob tak, jak je potřebujete; jednou od jednoho a následně od jiného dodavatele.

Nevýhodou by byly menší dodávky od obou dodavatelů a tím pádem i mnohem více fluktuací. Navíc byste museli zajistit mnohem více alternativních zdrojů zásob. A pokud byste jeden měsíc brali od jednoho dodavatele a druhý měsíc od druhého, zkomplikovali byste to oběma. Na druhou stranu více zdrojů zásob má výhodu ve větší stabilitě dodavatelského řetězce. Z tohoto důvodu mnoho společností využívá dodávání důležitých dílů od dvou dodavatelů.

Současně je zmiňováno mnoho dalších součástí, bez kterých nelze zavést JIT, jako například preventivní údržba v rámci TPM, vizuální management, buňkové uspořádání výroby atd. I když vám určitě neublíží, tak si osobně rozhodně nemyslím, že by se jednalo o klíčové faktory implementace JIT ve společnosti. Tak jako tak doufám, že vám tato řada příspěvků přinesla něco užitečného, co třeba jednou využijete při zavádění JIT. A teď již můžete jít a zlepšovat vaše procesy!

 

Přeloženo z příspěvku: How to Make “Just in Time” Work – Part 1 & Part 2

Autor: Prof. Dr. Christoph Roser

 

Přeložil: Pavel Ondra

Christoph Roser je profesor výrobního managementu na Karlsruhe University of Applied Sciences. Jako autor zakládá na mnohaletých zkušenostech implementace, výzkumu a výuky štíhlé výroby. Věnoval se 5 let výzkumu a práci pro Toyotu v Japonsku.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

devatenáct − 15 =