Mapování hodnotových toků, 1. část: Kdy mapovat toky hodnot a kdy ne?!

Mapování toku hodnot (VSM) je metoda, která umožňuje vytvořit strukturovaný obraz materiálového a informačního toku. Často se říká, že by mělo být VSM prvním a posledním krokem při realizaci LEAN projektů. Občas to vypadá, že vše, co potřebujete na cestě k úspěchu, je VSM a Kaizen. To je ovšem nesmysl! Přestože může být mapování toku hodnot cenným nástrojem, není univerzálním nástrojem pro zlepšování.

(Přeloženo z originálu “When to Do Value Stream Maps (and When Not!)”, autorem je Christoph Roser na blogu www.allaboutlean.com)

 

Trocha historie

Myšlenka strukturovaného diagramu toku materiálu ve výrobě existovala již dlouho před Toyotou a LEANem. Kniha „Installing Efficiency Methods“ z roku 1918 obsahovala diagramy, které byly velmi podobné modernímu toku hodnot. Toyota využívala pro VSM název „Material and Information Flow Analysis“, zkráceně MIFA. Dále se využívala metoda MIFD – „Material and Information Flow Diagrams“. Tyto metody byly využívány hlavně interní konzultační skupinou OCMS. Odtud si pak našly cestu do konceptu štíhlé výroby.

Za bibli mapování toku hodnot je na západě považována kniha „Learning to See“ od Mika Rothera a Johna Shooka z roku 1999. Tito pánové také poprvé použili termín „mapování toku hodnot“ (Value Stream Mapping – VSM) a „plánování toku hodnot“ (Value Stream Design – VSD) a definovali nejčastěji používané symboly.

Pohled moderního západu na mapování toku hodnot vychází z této knihy. Nicméně VSM téměř začalo žít vlastním životem a v současné době hraje v západním světě mnohem výraznější roli, než si kdy autoři představovali nebo dokonce než by sami chtěli (o tom více později).

Proč je VSM tak populární?

O důležitosti toku hodnot

Často můžete slyšet, že mapy toku hodnot jsou začátkem a koncem každého zlepšení zaměřeného na zeštíhlování, že jsou alfou a omegou, vaším ránem a nocí, jinem a jangem, áčkem a zetkem,… to je ovšem nesmysl! Benefity toku hodnot jsou v západním světě velmi přeceňovány. Toyota ve skutečnosti zpracovává jen malé množství map toku hodnot. Dávají přednost práci přímo na dílně, na konkrétním místě.

Přestože já sám mám mapování toku hodnot rád a často ho používám. Z vlastní zkušenosti vím, že západní svět klade na mapování toku hodnot až příliš velký důraz. Do tvorby map se investuje zbytečně velké množství času a pak nezbývá čas ani energie na skutečné zlepšování situace přímo na místě.

Působil jsem ve společnostech, kde bonusy výrobního ředitele závisely (mimo jiné) na tom, kolikrát ročně výroba zaktualizuje své mapy toku hodnot. Jednou za rok bylo nepřijatelné, dvakrát akceptovatelné, ale až za čtyři aktualizace mapy toku hodnot celé výroby začaly být odměny zajímavé. Z tohoto důvodu trávil celý management výroby dvakrát nebo čtyřikrát ročně celý den kreslením map toku hodnot. Ty byly přitom využívány k něčemu užitečnému velmi zřídka, s výjimkou šance na povýšení pro všechny zúčastněné. Dle mého názoru jsou takovéto mapy toku hodnot pouze kolosálním plýtváním. Znovu, mapy toku hodnot mohou být velmi užitečné, pokud se aplikují při řešení správného problému. Jejich zpracovávání „pro nic“ je kolosálním plýtváním časem!

Proč jsou tedy tyto mapy na západě tak populární?

V Toyotě jsou jednotlivá zlepšení ve výrobě realizována pracovníky výroby, kteří jsou v tom velmi dobří. Na západě jsou často LEAN projekty řízeny externími konzultanty. Tito konzultanti (naštěstí) mají velké množství zkušeností se zlepšovacími projekty, ale je pravděpodobné, že o vyráběných výrobcích dané firmy ví jen velmi málo a ještě méně o samotném procesu výroby.

Z tohoto důvodu je nejdříve potřeba pochopit, jak výroba funguje. Nicméně zkuste si představit, jak takový konzultant sděluje klientovi, že v průběhu prvního týdne projektu nebude nic dělat a jen se bude snažit pochopit to, co klient dávno ví – jak se vyrábí jejich produkt. Konzultanti samozřejmě budou chtít po klientovi zaplatit i dobu, kdy se zdá, že nevyvíjí žádnou činnost a jen se učí porozumět klientovým systémům. Klient, pravděpodobně, nebude moc nadšený. Využití map toku hodnot se často snaží protlačit konzultanti, kteří se potřebují podrobně seznámit s výrobou svého klienta.

Management v západních podnicích navíc často upřednostňuje pěkné prezentace a vyšperkované grafy. Mapy toku hodnot představují způsob, jak požadavky managementu splnit. Přesto vytvoření mapy toku hodnot a samotné zlepšení ve výrobě nejsou jedno a to samé. Je třeba se ujistit, že navržené řešení problém opravdu vyřeší. Kromě toho management, dle mého názoru, studuje mapu toku hodnot opravdu do detailu pouze zřídka, ale častěji ji pouze považuje za pěknou tapetu.

Znamená to tedy, že by konzultanti neměli tvořit mapy toku hodnot?

Pozor, jen ne tak zhurta! Opravdu chcete konzultanta, který Vám bude šmejdit po výrobě, aniž by porozuměl tomu, co se tam opravdu odehrává? Dopřát konzultantovi čas na pochopení výroby je nezbytné pro úspěšný LEAN projekt! Na jednu stranu, pokud konzultanti zpracují mapu hodnot, nebude to na škodu. Jen je potřeba pamatovat na to, že VSM má specifické využití, ale není nástrojem, který vyřeší všechny problémy.

Nicméně pokud opravdu budete chtít někoho zvenčí dopodrobna seznámit se svým systémem, další možností je navléct konzultanta do pracovního oblečení a postavit ho na linku a nechat ho den nebo dva pracovat s ostatními operátory. Díky tomu každý pochopí podstatu výroby mnohem lépe, pravděpodobně i lépe než by mu umožnila mapa hodnot. Chápu ale, že toto řešení mezi konzultanty nebude moc populární.

Kdy použít mapy toku hodnot?

Stejně jako ve všech projektech, zaměřených na „štíhlé“ zlepšování, je v první řadě potřeba mít problém, který chcete řešit. Pak, v závislosti na problému, sbíráme data, zpracováváme různé analýzy a využíváme vhodné nástroje LEANu pro vyřešení problému. Nástroj sám o sobě není řešení. Stejně jako další LEAN nástroje, pouhé „mapování pro mapování“ vám moc nepomůže.

Mapa toku hodnot zobrazuje proudění toku materiálu a informací v layoutu dílny. Jako taková vám může pomoci vizualizovat a pochopit materiálový a informační tok. Využít se může pro zobrazení současné stavu (analýza toku hodnot – VSA), ale také pro zobrazení požadovaného budoucího stavu (design toku hodnot – VSD). Mapy toku hodnot vám tedy mohou pomoci pochopit tok informací a materiálu. Díky těmto mapám také můžete nalézt problémy a nesrovnalosti. Běžné problémy, u kterých je vhodné využít mapování toku hodnot, jsou např.:

  • Návrh nové výrobní linky (kde je mapování součástí procesu)
  • Zlepšení toku materiálu a informací na existujících linkách ve výrobě
  • Určení dodací lhůty a času doplňování ve výrobě (např. při propočtech Kanban karet)
  • Snížení variability (mura) v materiálovém a informačním toku v procesech

 

Mějte prosím na paměti, že mapy mohou mít různou podobu v závislosti na konkrétním problému, který se snažíte vyřešit, např. pokud chci určit dodací lhůty, pracuji s materiálem, ale pokud ovšem nepotřebuji udržovat zásoby, bylo by plýtváním je počítat.

Kdy můžete vytvořit mapu toku hodnot?

Pro jiné problémy mapy toku hodnot mohou nebo nemusí být nápomocné. To závisí na konkrétních detailech vašeho problému. Níže jsou uvedeny případy, kdy mohou mapy toku hodnot během procesu zlepšení pomoci, ale není potřeba je zpracovávat na začátku projektu.

  • Kapacitní problémy
  • Problémy efektivity
  • Nalezení a odstranění plýtvání (v tomto případě vám mapy pomohou některý druhy plýtvání najít, ale hodně jich také přehlédnete, mapy nepředstavují nejdokonalejší nástroj pro eliminaci plýtvání)
  • Problémy s náklady
  • Problémy s dodáváním
  • Problémy související s problémy v malém výrobním jobbingu, způsobené nestandardizovaným materiálovým tokem, který se může lišit pro každou část. Toto stěžuje tvorbu mapy toku hodnot, a proto bývají některé mapy neúplné. V těchto případech se lze zaměřit na nejčastější položky s vysokou hodnotou, ale stále nebudete mít úplný obraz. Čím běžnější součástky využíváte, tím smysluplnější je využití map toku hodnot.

 

Kdy byste mapu toku hodnot zpracovávat neměli?

Mapování toku hodnot je velmi užitečný nástroje. Není to ale víceúčelový nástroj pro zachycení všech nuancí, které vyřeší veškeré vaše problémy. Mapy toku hodnot pravděpodobně nepřinesou valný prospěch u problémů, které žádným způsobem nesouvisejí s materiálovým nebo informačním tokem. Obdobně také mapy nepřinesou kýžené výsledky u systémů bez vysoce lineárního informačního a materiálového toku (u těchto problémů jsou užitečnější diagramy formou plaveckých drah). Příklady problémů, kdy nemá smysl tvořit mapu toku hodnot:

  • Problémy kvality na vstupu nebo výstupu
  • Poruchy a další zastavení strojů
  • V okamžiku, kdy chce mapu zpracovat vyšší manažer (závisí na manažerovi, tento případ může pomoci vaší kariéře, takže pro někoho může být rozhodujícím kritériem)
  • Problémy s morálkou zaměstnanců
  • Rozvoj dodavatelů
  • Nepřímé plochy, administrativní oblasti a podpůrné služby, protože ty často nemají strukturovaný tok. Opět je zde lepší využít plaveckých drah.

 

Shrnutí

Znovu opakuji, vybírejte správné nástroje k problémům, ne naopak! Mapy toku hodnot mají spoustu dobrého využití, ale nejsou určeny ke každému problému. Zpracujte mapu toku hodnot, pokud si myslíte, že vám může pomoci vyřešit konkrétní problém, ale pouze proto, že vám někdo řekl, abyste ji zpracovali. Ve svém dalším příspěvku „Přehled symbolů pro mapování toku hodnot“ vám představím symboly, které se zde využívají, včetně jejich alternativních verzí. Další navazující příspěvky jsou „Základy map toku hodnot“ a „Praktické tipy pro VSM“. V každém případě doufám, že tento článek pro vás byl zajímavý a přínosný. Jako vždy se těším na komentáře zde nebo na sociálních sítích. A teď jděte a zlepšujte vaše procesy!

 

Přeloženo z příspěvku: When to Do Value Stream Maps (and When Not!)
Autor: Prof. Dr. Christoph Roser

 

Přeložila: Kateřina Gálová

Christoph Roser je profesor výrobního managementu na Karlsruhe University of Applied Sciences. Jako autor zakládá na mnohaletých zkušenostech implementace, výzkumu a výuky štíhlé výroby. Věnoval se 5 let výzkumu a práci pro Toyotu v Japonsku.