SMED (3): Single-Minute Exchange of Die

SMED je součástí široké škály metod štíhlé výroby, která se využívá při minimalizaci plýtvání a redukování nehodnototvorných činností v rámci přetypování strojů ve výrobních podnicích. Označení SMED je akronymem z anglického názvu Single-Minute Exchange of Die, což by bylo možné volně přeložit jako „výměna nástrojů během jedné minuty“, ale častěji se používá přesnější překlad „výměna nástrojů do deseti minut“, jelikož v tomto kontextu je „single“ chápáno jako „jednociferné“. Všeobecně ale lze říci, že cílem je zredukovat čas přetypování co nejvíce, na co nejnižší možný čas. SMED je obvykle zaměřen na získání části kapacity strojů, které jsou úzkými místy a dále na zajištění rychlého přechodu z jednoho typu výrobku na druhý, což umožňuje výrobu v malých dávkách.

Důležité je zmínit, že výrazného zkrácení časů přetypování strojních zařízení z několika hodin pod deset minut, je možné dosáhnout, pokud je to v rámci změny výroby možné.  V rámci této metody se provádí především změna organizace přetypování a dále se využívají speciální pomůcky, provádí technologické úpravy strojů a přetypování se standardizuje a trénuje. Je základem zkracování průběžné doby procesu, a tím pádem i zlepšování flexibility výrobních podniků.

Jejím představitelem byl významný japonský průmyslový inženýr Shingeo Shingo. Koncept metody SMED byl započat v 50. letech 20. století ve výrobním závodu společnosti Mazda, kde Shingeo Shingo řešil problematiku úzkých míst a přitom si uvědomil, že problémem je především přetypování stroje, v rámci kterého byly prováděny neproduktivní činnosti. Shingo tento koncept dále rozvíjel v závodech společnosti Mitsubishi a společnosti Toyota.

Desatero rychlé změny

  1. Výměna a seřizování je plýtvání.
  2. Nikdy neříkejte, že je to nemožné.
  3. Zkrácení přetypování není prací jednotlivce, ale týmu a ten je potřeba odměňovat.
  4. Důležité je analyzovat přetypování přímo na pracovišti a pořídit videozáznam.
  5. Popis procesu přetypování by měl být standardizován jízdním řádem.
  6. Před zahájením přetypování musí být připraveny všechny pomůcky a nástroje.
  7. Při přetypování se mohou pohybovat ruce, ale nohy by se pohybovat neměly.
  8. Každý šroub je nepřítelem, protože jejich otáčení stojí čas, tudíž se jim vyhněte.
  9. Při nastavení a ladění se vyhněte odhadům a používejte stupnice, značky a dorazy.
  10. Bez měřeného tréninku nemůžete vyhrát žádný závod.

Přínosy metody SMED

Čas přetypování se v začátcích metody v různých oborech po zavedení snížil v průměru o 97,5 %. V současné době se po prvním zavedení zkrátí čas v průměru o 30 %. Kromě toho má zavedení metody SMED v podniku i další výhody:

  • snížení nákladů spojených se ztrátami, plýtváním a prostoji při přetypování,
  • zvýšení flexibility výroby a zlepšení schopnosti rychlé reakce na změny poptávky,
  • zkrácení průběžné doby výroby a rychlejší dodání hotových výrobků,
  • zvýšení produktivity díky redukci prostojů strojů a zvýšení efektivnosti zařízení,
  • snížení množství chyb během přetypování díky standardizaci,
  • zjednodušení pracovního postupu a možnosti zapojení operátorů do přetypování,
  • zvýšení bezpečnosti práce, snížení fyzické zátěže, rizik a zranění, zvýšení spokojenosti zákazníků, konkurenceschopnosti a také ziskovosti.
Výhody implementace SMED (upraveno dle The Productivity Press Development Team)

Uspořený čas mezi původním a novým časem přetypování lze tedy využít pro výrobu, tzn. zvyšování výstupu, a tedy i produktivity. Potenciální přínosy metody rychlých změn při přetypování by neměly být podceňovány. Aplikace metody SMED je klíčovou podmínkou pro rozdělení výroby velkých dávek na menší. Podnik směřující k využívání filozofie štíhlosti by tuto metodu rozhodně neměl opomíjet. Často bývá také spojována v oblasti údržby strojů a zařízení s implementací metodiky TPM.

 

Zdroje:
JEŽEK, Otakar, 2006. Rychlá změna (SMED). In: Produktivita.cz [online]. Turnov, 14. 12. 2006 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: http://www.produktivita.cz/cs/metody-pi/rychla-zmena-smed.html

THE PRODUCTIVITY PRESS DEVELOPMENT TEAM, 1996. Quick Changeover for Operators: THE SMED SYSTEM. New York: Productivity Press, xiii, 77 s. ISBN 1563271257.
SHINGŌ, Shigeo, 1985. A Revolution in Manufacturing: The SMED System. Portland, Oregon: Productivity Press, xxii, 361 s. ISBN 0915299038.
WILSON, Lonnie, 2010. How to Implement Lean Manufacturing. New York: McGraw-Hill, xv, 316 s. ISBN 978-0-07-162507-4.

Pavel je člen ve vedení projektu a vedoucí projektového týmu. Má obrovské množství energie a elánu, díky čemuž si vybudoval pozici, ve které je zodpovědný za řízení lidí pomáhajících s tvorbou kvalitního obsahu. Zároveň je také tím, který aktivně překládá články, komunikuje s partnery a řídí aktivity spojené s publikací článků na webu a se sociálními sítěmi. Vystudoval obor Průmyslové inženýrství na Univerzitě Tomáš Bati ve Zlíně a tento obor ho nadchl. To byl hlavní důvod, proč se rozhodl zapojit do tohoto projektu. Jeho vize je vytvořit místo, které bude mít přidanou hodnotu pro každého, kdo bude mít zájem o LEAN.