Nová éra robotů a lidské práce

Věřím, že jsme dospěli k bodu zvratu, co se týče užitečnosti a efektivnosti průmyslových robotů. Stále pevně věřím v přístup společnosti Toyota, že uvážené použití robotů k vylepšení lidské práce je tou „nejlepší strategií“. V dnešní době je mnohem snazší používat roboty k dosažení úspěchu v dlouhodobém horizontu, než tomu bylo před 10 lety. Strategie „robotů na prvním místě“ bude mít v budoucnu docela úspěch. Tato snaha však nebude dostatečně dobrá v porovnání s organizacemi, které budou vhodně využívat tu „nejlepší strategii“, což ale bude celkem výjimečné.

Celkem běžně si dnes všímám toho, jak lidé popírají užitečnost robotů. Zakládají to především na příkladech z minulosti a poukazují na selhání. A i přesto, že můžeme tuto argumentaci zjednodušit natolik, že robotům přikládáme velký důraz a že roboti pomáhají lidem, není to stále tak snadné. Nejde o to, zda je „robot na prvním místě“ nejlepší strategií, ale domnívám se, že se podmínky v současném světě zlepšily. Existuje celá řada důvodů, proč jsou dnešní podmínky jiné, než tomu bylo v minulosti. Největší roli zde hrají softwarová vylepšení a technologický vývoj.

Je však potřeba zvážit i výhody, které s sebou přináší přístup společnosti Toyota. Společnosti v dnešní době přeci jen lépe vnímají to, že jejich pracovníci mají mozky, než tomu bylo před 30 lety, i když těchto společností není mnoho. Hodně společností bohužel nebuduje podnikové systémy, které by umožňovaly maximálně využívat myslí všech svých zaměstnanců. Máme před sebou tedy ještě dlouhou cestu, ale i tak zde došlo k jistému pokroku.

Mnoho lidí dnes určitě chápe, jaké obrovské výhody plynou z využívání průmyslových robotů. Existuje však důvod k obavám z jistých rizik u společností, které se rozhodly pro využití robotů v naději, že právě instalace průmyslových robotů vyřeší všechny jejich problémy.

Průmysloví roboti jsou dnes nejmodernější aplikací robotů, ale ještě mají stále daleko od řešení „zapoj a používej“. Aby bylo možné tyto roboty využívat a jejich práce byla efektivní, je vyžadována účast zkušených odborníků. I tak se jejich schopnosti a využitelnost během posledních 20 let výrazně zvýšily. Průmyslové roboty chápeme jako stroje vykonávající práci, kterou byli dříve zvyklí vykonávat lidé. Nejedná se o roboty v tom slova smyslu, jak si je představujeme ve své vlastní podstatě tohoto konceptu. V posledních 20 letech se tento typ robotů stal mnohem více „přemýšlivým“ a získal software, díky kterému dochází k přiblížení těm „opravdovým robotům“ v tom smyslu, že jsou to víc než jen stroje. Ale i tak pořád nevypadají jako roboti.

Autonomní (samořídící) automobily vůbec nevypadají jako dobře známá vize robotů (android, C3PO ze Star Wars), ale přesto jsou v mnoha směrech celkem hodně robotí. Interaktivní systémy virtuálních asistentů (např. Alexa) vykazují některé charakteristiky robotů, ale opět nevypadají jako naše dobře známá vize robota. Dnes už chytré mobilní telefony vykonávají řadu věcí k usnadnění našeho života, dle vize robotů z 60 let. V příštích pěti letech dojde k rozmachu využívání strojů, které mají mnohem blíže k naší vizi robotů.

Naše schopnost vytvářet technologická řešení pro splnění úkolů, které vyžadují lidi, prodělala výrazný boom v posledních 20 letech a ještě bude dál pokračovat. Myslím, že tento pokrok je tak rychlý, že si ani pořádně dokážeme uvědomit, jak to bude v dlouhodobém horizontu s různými organizacemi. Technologická řešení, která máme dnes k dispozici, jsou již natolik obrovská a jejich dostupnost se rychle zvyšuje. Rozrůstání umělé inteligence je další oblastí, která má téměř nepředstavitelný dopad na to, jak naše organizace a ekonomika budou fungovat během několika málo let. Věci, jako je automatizovaný překlad, ještě nejsou tak dokonalé, ale přesto jsou tyto snahy velmi užitečné pro čtení obsahu v cizích jazycích a dokonce i pro komunikaci s ostatními.

Využitelnost robotů je natolik významná, že mne to opravdu nutí se sám sebe ptát, zda nebudeme mít makroekonomické problémy kvůli obtížnosti s poskytováním dobrých pracovních míst pro lidi. Jedním z příkladů výrazného přínosu pro společnost by mohl být autonomní (samořídící) automobil. A i když by na jedné straně mohlo odstranit miliony pracovních míst po celém světě, a na straně druhé by poskytlo desítky tisíc nebo více kvalitních pracovních míst, přesto by mělo za následek mnohem méně pracovních míst, řekl bych. Přínosy této technologie jsou obrovské (nejen z ekonomického hlediska, ale také z hlediska výrazného snížení počtu úmrtí v důsledku dopravních nehod, vážných zranění a také nákladů) a měli bychom doufat, že tomu tak v budoucnu bude. Makroekonomické narušení však představuje vážné riziko pro základní strukturu ekonomiky a společnosti.

V současné době vykonáváme řadu úkolů, které roboti (nebo software) dokáží dělat za nás, a to za přijatelnou cenu a stejně spolehlivě jako my. Rychle se blíží čas, kdy tomu tak opravdu bude. Myslím, že budeme šokováni, až zjistíme, k jak velkým změnám v našem životě a ekonomice dojde v příštích 20 až 30 letech.

 

Přeloženo z příspěvku: The New Age of Robots and What it Means for Jobs
Autor: John Hunter

 

Přeložil: Pavel Ondra

John Hunter je profesionálem v oblasti zlepšování a technologií. Během řady let působil jako manažer informačních technologií v Bílém domě. Je zakladatelem a ředitelem společnosti Curious Cat LLC. V roce 2013 vydal knihu "Management Matters". V současné době působí jako konzultant v oblasti managementu a koučinku. Blízce spolupracuje s Institutem W. Edwardse Deminga. Jeho osobní misí je rozšiřovat znalosti a povědomí o postupech neustálého zlepšování zaměřených na zákazníky a podporovat jejich uplatňování ve státním i soukromém sektoru s cílem zlepšit životy lidí.

Industry 4.0 ve společnosti Visteon

Dnes se podíváme na to, jak se společnost Visteon, která je jedním z předních výrobců elektronických komponentů pro automobilový průmysl, rozvíjí v souvislostech s koncepcí Industry 4.0 a co všechno v rámci svých výrobních provozů využívá.

 

Pavel je člen ve vedení projektu a vedoucí projektového týmu. Má obrovské množství energie a elánu, díky čemuž si vybudoval pozici, ve které je zodpovědný za řízení lidí pomáhajících s tvorbou kvalitního obsahu. Zároveň je také tím, který aktivně překládá články, komunikuje s partnery a řídí aktivity spojené s publikací článků na webu a se sociálními sítěmi. Vystudoval obor Průmyslové inženýrství na Univerzitě Tomáš Bati ve Zlíně a tento obor ho nadchl. To byl hlavní důvod, proč se rozhodl zapojit do tohoto projektu. Jeho vize je vytvořit místo, které bude mít přidanou hodnotu pro každého, kdo bude mít zájem o LEAN.

Industry 4.0 – Co funguje a co nikoli?

Industry 4.0 je stále hlavním tématem průmyslových společností. Většina z pokusů o dosažení Industry 4.0 je pouze fouknutím do prázdna s nedohledným navrácením vložených investic. Přesto je však několik reálných nápadů, které mohou co nevidět celkem dobře fungovat. Tentokrát bych se chtěl zaměřit na to, co v Industry 4.0 funguje a co nikoli. Číst dále Industry 4.0 – Co funguje a co nikoli?

Christoph Roser je profesor výrobního managementu na Karlsruhe University of Applied Sciences. Jako autor zakládá na mnohaletých zkušenostech implementace, výzkumu a výuky štíhlé výroby. Věnoval se 5 let výzkumu a práci pro Toyotu v Japonsku.

Lean versus Průmysl 4.0

V současné době se většina našich firem z výrobní i servisní sféry nachází ve stadiu „zakázek je dost, ale nejsou lidi“. Ano, naše země se dostala do situace, kdy zákazníci s rostoucími příjmy nebo zisky, zvyšují poptávku po domácí produkci. Stejně tak zahraniční zákazníci rozpoznali Česko jako zemi s kvalitními a inovativními výrobky, po kterých je rostoucí poptávka. Na tuto situaci jsme se, jak je vidno, nijak moc nepřipravili. Nastává moment, kdy zákazníci, „potrestaní“ za svůj zájem budou déle čekat, nebudou si moci vybírat, ztratíme variabilnost nabídky a výsledkem bude dramatický pokles poptávky. Základem problému je nízká produktivita našich firem, která daleko zaostává například za Německem. Jak je možné, že jejich lidé odpracují daleko méně hodin, ale vyrobí ve stejném čase daleko více a ještě ve špičkové kvalitě? Číst dále Lean versus Průmysl 4.0

Vystudoval ČVUT, obor ekonomika a řízení strojírenské výroby. Zde se poprvé setkal s předměty Systémové inženýrství a Kybernetika. Po revoluci v roce 1991 založil v Praze první soukromou společnost pro výrobu transportního betonu v ČR Transportbeton CD. Zde se poprvé setkal s pojmy „firemní kultura“, „vše pro zákazníka“, „marketing“, „jsme nejlepší na trhu“, „benchmarking“ apod. a přesvědčil se, že i v našich porevolučních podmínkách lze vytvořit firemní kulturu, kde jsou zaměstnanci hrdi na svou firmu a práci a kdy každý zaměstnanec je brán jako rovnocenný partner. V roce 2000 absolvoval trénink „Demand Flow Technology“ společnosti Flow Vision (USA). Zaváděl Lean v různých oblastech – masová výroba filtrů (Donaldson CZ), kusová výroba mikrovlnných zařízení (Andrew), výroba interiérových panelů a stínících rolet pro automotive (GHE Happich CZ), velkosériová výroba železničních brzdových špalíků (ŽSO Liberec) apod. Má přes 27 let zkušeností s řízením výrobních firem. Je stále entuziastickým fanouškem Leanu, který věří, že jakákoli firma může být nejlepší ve svém oboru, pokud chce ona a její lidé.

7x příprava na Industry 4.0

„Držet krok s dobou!“ Tímto heslem jsem byl vždy konfrontován v rámci školních let. A myslím si, že jsme tím byli postrkováni ke zvídavosti a soustavnému poznávání nových věcí. Dnes bych toto moudro posunul dál: „Být o krok napřed!“ Mnoho společností dnes řeší, jak se stát součástí Industry 4.0. Je to nový trend, nový pojem, další směr vývoje. Číst dále 7x příprava na Industry 4.0

Ing. Tomáš Stöhr je zakladatelem a jednatelem společnosti Escare, garantem za průmyslové inženýrství a LEAN a auditorem Komory logistických auditorů. Pracoval pro společnosti, jako jsou DURA Automotive, Linet a API a získal tam významné profesní i životní zkušenosti. „Profesně se cítím jako průmyslový inženýr a průmyslový moderátor. Realizoval jsem projekty v mnoha společnostech a institucích, což mě umožňuje objevovat stále nové pohledy na to, jak zlepšovat a inovovat. I po létech mě to stále baví. V práci mě nejvíc baví si s lidmi hrát (nejen interaktivní hry) a tím se učit, jak na to! Rád učím lidi, že změny jsou možné, jen je potřeba sundat klapky z očí a najít odvahu vůbec něco měnit. Možná už jsem vyhynulý druh, ale mám stále v zásobě dost triků a zkušeností, abych ukázal, že LEAN není mrtvý.“ Krédo – Vím, že nic nevím (neustále se přesvědčuji o tom, že to co už vím, neplatí 🙂 )