Industry 4.0 ve společnosti Visteon

Dnes se podíváme na to, jak se společnost Visteon, která je jedním z předních výrobců elektronických komponentů pro automobilový průmysl, rozvíjí v souvislostech s koncepcí Industry 4.0 a co všechno v rámci svých výrobních provozů využívá.

 

Pavel je člen ve vedení projektu a vedoucí projektového týmu. Má obrovské množství energie a elánu, díky čemuž si vybudoval pozici, ve které je zodpovědný za řízení lidí pomáhajících s tvorbou kvalitního obsahu. Zároveň je také tím, který aktivně překládá články, komunikuje s partnery a řídí aktivity spojené s publikací článků na webu a se sociálními sítěmi. Vystudoval obor Průmyslové inženýrství na Univerzitě Tomáš Bati ve Zlíně a tento obor ho nadchl. To byl hlavní důvod, proč se rozhodl zapojit do tohoto projektu. Jeho vize je vytvořit místo, které bude mít přidanou hodnotu pro každého, kdo bude mít zájem o LEAN.

7x příprava na Industry 4.0

„Držet krok s dobou!“ Tímto heslem jsem byl vždy konfrontován v rámci školních let. A myslím si, že jsme tím byli postrkováni ke zvídavosti a soustavnému poznávání nových věcí. Dnes bych toto moudro posunul dál: „Být o krok napřed!“ Mnoho společností dnes řeší, jak se stát součástí Industry 4.0. Je to nový trend, nový pojem, další směr vývoje. Číst dále 7x příprava na Industry 4.0

Ing. Tomáš Stöhr je zakladatelem a jednatelem společnosti Escare, garantem za průmyslové inženýrství a LEAN a auditorem Komory logistických auditorů. Pracoval pro společnosti, jako jsou DURA Automotive, Linet a API a získal tam významné profesní i životní zkušenosti. „Profesně se cítím jako průmyslový inženýr a průmyslový moderátor. Realizoval jsem projekty v mnoha společnostech a institucích, což mě umožňuje objevovat stále nové pohledy na to, jak zlepšovat a inovovat. I po létech mě to stále baví. V práci mě nejvíc baví si s lidmi hrát (nejen interaktivní hry) a tím se učit, jak na to! Rád učím lidi, že změny jsou možné, jen je potřeba sundat klapky z očí a najít odvahu vůbec něco měnit. Možná už jsem vyhynulý druh, ale mám stále v zásobě dost triků a zkušeností, abych ukázal, že LEAN není mrtvý.“ Krédo – Vím, že nic nevím (neustále se přesvědčuji o tom, že to co už vím, neplatí 🙂 )

Využitelnost Internetu věcí nejen ve výrobě

Schopnost různorodých věcí okolo nás poskytovat o sobě své údaje není nijak nová. Nyní se od ovládání a řízení výrobních zařízení přesunuje pozornost také k produktům a dalším zařízením. Objevují se tendence využívat mobilnosti zařízení (schopnost být i při pohybu připojen do sítě) a miniaturizace senzorů a prostředků k zachycení informací.

Internet věcí (dále jen „IoT“ angl. Internet of Things) je síť fyzických objektů, které jsou vybaveny vestavěnými technologiemi komunikace, tj. schopností zachytit své vnitřní stavy a poskytovat tyto informace svému okolí. Označujeme takto spojení různých věcí mezi sebou navzájem s cílem přinést nové možnosti jejich sledování a ovládání a rozšiřovat tak jejich funkce. IoT není jen propojení dvou strojů s předem nadefinovanými funkcemi. Jedná se o mnohem inteligentnější propojení různých produktů, zařízení, přístrojů apod. navzájem s celou řadou funkcí. Do Internetu bude zapojeno stále více předmětů, které budou schopny poskytovat informace o svém stavu nebo o okolí. Klíčovými prvky vývoje v této oblasti jsou podle analytiků miniaturní senzory, takřka všudypřítomná technologie rozpoznávání obrazů schopná rozeznat lidi, stavby i další objekty.

IoT může být definován jako dynamická globální síťová infrastruktura s vlastními možnostmi konfigurace, založená na standardních komunikačních protokolech, kde fyzické a virtuální věci mají vlastní identitu a fyzické atributy. IoT je nedílnou součástí Internetu budoucnosti, zahrnující stávající a rozvíjející se síť Internet. IoT slibuje vytvoření nové generace na síti Internet, ve které se pohybujeme směrem k celosvětové propojenosti předmětů, věcí a objektů s výrazným rozšířením oblastí působnosti internetových aplikací.

Aplikace IoT nenachází uplatnění pouze v průmyslu, ale i v dalších odvětvích a sférách, ať už jde o zemědělství dopravu, zdravotnictví nebo třeba i fungování měst. V rámci IoT se očekává, že se chytré věci stanou aktivními účastníky v oblasti obchodních, průmyslových, informačních a sociálních procesů, kde mohou vzájemně mezi sebou a též s prostředím interagovat, komunikovat a vyměňovat si data a informace citlivé na prostředí, zatímco reagují na skutečné události reálného světa a mají vliv na běžící procesy, bez přímé účasti lidského činitele.

Nasazení kyberfyzikálních systémů v oblasti výroby vyžaduje nasazení internetových komunikačních standardů v rámci všech výrobních součástí. IoT ve výrobě znamená přechod od sériové výroby na výrobu v malých dávkách a individuální produkci, aniž by došlo k nárůstu jejich ceny. Stroje a automatizační prvky jsou propojeny bezdrátově a komunikují bezdrátově i s IT systémy, ideálně na cloudu. Spojení fyzických komponentů s virtuálními daty mění tradiční hodnotový řetězec na komplexní hodnotovou síť průmyslu a dosažení integrované produkce pro integrované produkty, a to od návrhu výrobku přes výrobu až po dodání a recyklaci.

 

Zdroje:
BURIAN, Pavel. Internet inteligentních aktivit. Praha: Grada, 2014, 332 s. ISBN 978-80-247-5137-5.
GÁLA, Libor, Jan POUR a Zuzana ŠEDIVÁ. Podniková informatika: počítačové aplikace v podnikové a mezipodnikové praxi. 3., aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2015, 240 s. ISBN 978-80-247-5457-4.
JUROVÁ, Marie. Výrobní a logistické procesy v podnikání. Praha: Grada Publishing, 2016, 254 s. ISBN 978-80-247-5717-9.
VEBER, Jaromír. Management inovací. Praha: Management Press, 2016, 288 s. ISBN 978-80-7261-423-3.

 

Pavel je člen ve vedení projektu a vedoucí projektového týmu. Má obrovské množství energie a elánu, díky čemuž si vybudoval pozici, ve které je zodpovědný za řízení lidí pomáhajících s tvorbou kvalitního obsahu. Zároveň je také tím, který aktivně překládá články, komunikuje s partnery a řídí aktivity spojené s publikací článků na webu a se sociálními sítěmi. Vystudoval obor Průmyslové inženýrství na Univerzitě Tomáš Bati ve Zlíně a tento obor ho nadchl. To byl hlavní důvod, proč se rozhodl zapojit do tohoto projektu. Jeho vize je vytvořit místo, které bude mít přidanou hodnotu pro každého, kdo bude mít zájem o LEAN.

Chytrá továrna v Průmyslu 4.0

Chytrá továrna umožňuje digitální propojení výrobního systému, vč. strojů, výrobních linek, skladů a dodavatelských firem. Počítá se zde s metodami autooptimalizace, autokonfigurace, autodiagnostiky nebo např. strojového vnímání. Na nejnižší úrovni řízení obráběná komponenta komunikuje s výrobním strojem prostřednictvím serveru a ten je napojen na vyšší řídicí úroveň.

Úpravy a změny produktů vyžadují neustálou výměnu informací. Komunikace proto probíhají interaktivně a v reálném čase dle požadavků zákazníků. Výroba je flexibilně přizpůsobena datům z internetu. Na výrobní proces je úzce navázán nákup materiálu, skladování, logistika a obchod. Mluvíme zde o náhradě klasické hromadné sériové výroby stejných výrobků efektivním zpracováním individuálních objednávek při zachování stejně nízké ceny.

Podle Hospodářských novin se chytrá továrna vyznačuje následujícími charakteristikami:

  • Materiál a komponenty jsou dodávány v přesně ten okamžik, kdy jsou potřebné. Úrovně jejich zásob kontrolují drony.
  • Výrobní roboty mezi sebou komunikují a upozorňují na nestandardní situace.
  • S roboty komunikuje i výrobek, kterým jim sděluje, jak má vypadat a co s ním mají provést.
  • Ve výrobě je zajištěna nulová chybovost pomocí chytrých senzorů.
  • Doprava zásob a výrobků po továrně je řešena autonomními vozidly, která šetří náklady a dopravu zefektivňují.
  • Zákazník má možnost do poslední chvíle ovlivnit specifikaci výrobku.

Chytré továrny jsou klíčovým prvkem přechodu k digitalizovanému a automatizovanému podnikání. Umí autonomně řídit kompletní výrobní proces a zároveň zefektivnit. V chytrých továrnách spolu přirozeně komunikují lidé, stroje a zdroje, podobně jako v komunikaci na sociálních sítích.

Zdroje:

ABB.cz, 2016. Jaká bude továrna budoucnosti? Dostupné z: https://www.abb-conversations.com/cs/2016/01/jaka-bude-tovarna-budoucnosti/

IHNED.cz, 2016. Jak funguje chytrá továrna? Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-65344610-jak-funguje-chytra-tovarna

 

Pavel je člen ve vedení projektu a vedoucí projektového týmu. Má obrovské množství energie a elánu, díky čemuž si vybudoval pozici, ve které je zodpovědný za řízení lidí pomáhajících s tvorbou kvalitního obsahu. Zároveň je také tím, který aktivně překládá články, komunikuje s partnery a řídí aktivity spojené s publikací článků na webu a se sociálními sítěmi. Vystudoval obor Průmyslové inženýrství na Univerzitě Tomáš Bati ve Zlíně a tento obor ho nadchl. To byl hlavní důvod, proč se rozhodl zapojit do tohoto projektu. Jeho vize je vytvořit místo, které bude mít přidanou hodnotu pro každého, kdo bude mít zájem o LEAN.

Čas pro nový způsob vedení lidí, čas pro Leadership 4.0

Leadership 4.0 (Vedení lidí 4.0) je rychle rostoucím konceptem, o kterém se mluví primárně v akademické oblasti a konzultantských společnostech. Jedná se o nový styl vedení lidí přizpůsobený podmínkám 4. průmyslové revoluce, tedy Průmyslu 4.0. Jde o přístup, který si postupně buduje pevné základy v oblasti výroby a průmyslu, jelikož se dotýká problematiky lidského faktoru v Průmyslu 4.0, tj. toho nejdůležitějšího elementu pro úspěšnou implementaci Průmyslu 4.0, hned vedle technologii samotných. V souvislostech s Průmyslem 4.0 se mnohem více mluví o digitálních technologiích, než je tomu v případě zaměstnanců. Skutečnost je totiž taková, že se mnoho zaměstnanců obává, že jim technologie vezme práci. A tím se vytváří prostor pro Leadership 4.0, který zde hraje velkou a důležitou roli, protože se snaží nalézat způsoby jak Průmysl 4.0 zakomponovat do pracovního života lidí.

 

Pavel je člen ve vedení projektu a vedoucí projektového týmu. Má obrovské množství energie a elánu, díky čemuž si vybudoval pozici, ve které je zodpovědný za řízení lidí pomáhajících s tvorbou kvalitního obsahu. Zároveň je také tím, který aktivně překládá články, komunikuje s partnery a řídí aktivity spojené s publikací článků na webu a se sociálními sítěmi. Vystudoval obor Průmyslové inženýrství na Univerzitě Tomáš Bati ve Zlíně a tento obor ho nadchl. To byl hlavní důvod, proč se rozhodl zapojit do tohoto projektu. Jeho vize je vytvořit místo, které bude mít přidanou hodnotu pro každého, kdo bude mít zájem o LEAN.