Jidoka, 2. část: Koncepce Jidoka

Minule jsme se podívali na to, co je Jidoka. Klíčovou roli zde hraje zastavení procesu v případě nesrovnalostí v průběhu procesu a následné vyřešení problémů, a to ideálně takovým způsobem, abychom zajistili, že k dané nesrovnalosti již znovu nedojde. Tato definice však zdaleka není všeobecně přijímána a existuje mnoho různých názorů. Ve společnosti Toyota je Jidoka považována za schopnost zastavit stroj nebo proces v případě problémů, ať už se jedná o procesy manuální nebo automatické. Někteří vnímají Jidoku jako automatizaci, kdy v průběhu času dochází k postupnému nárůstu automatizace a lidé vykonávají čím dál tím méně manuální práce. Jidoka tedy může odkazovat i na práci na poloautomatizovaných strojích, kde pracovník může obsluhovat více strojů najednou. Další definice, která tedy vychází také z Toyoty, vidí Jidoku jako automatizaci nebezpečných a náročných pracovních činností. Je to tedy poněkud matoucí. I v Toyotě existují různé definice. Která je tedy ta správná? Všechny zahrnují člověka a automatizaci v různých ohledech. Není v mé moci stanovit „tu správnou“ definici, ale mám na to svůj názor.

Výrobní systém Toyoty a jeho pilíře

Jak to tak vypadá, rádi skládáme různé nástroje a metody do metodologie ve tvaru domu, a to včetně základny, pilířů a střechy. I štíhlá výroba má takový dům, kterým je Dům Toyota (House of Toyota, Toyota House). Jidoka je běžně považována za jeden ze dvou pilířů výrobního systému Toyota. Druhým pilířem je Just in Time (JIT). Co se týče základny a střechy, zatím není moc velká shoda v tom, jaké nástroje a metody štíhlý výroby by měly zahrnovat.

JIT je primárně o nastavení takového materiálového toku, aby všechny požadované díly dorazily přesně v tom okamžiku, kdy jsou potřeba, v potřebném množství a v dobré kvalitě. Po zpracování dílů pokračují díly procesem na další operace, a opět přesně dle koncepce JIT. Pokud máte JIT zaveden všude ve výrobě, díly vám budou neustále téct celým procesem, s výjimkou krátkých zastávek pro zpracování na jednotlivých operacích. Přesně takový tok dílů je jednou z významných základních filozofií společnosti Toyota.

Co se týče Jidoky, tak se sice asi neshodneme na tom, kterou definici vybrat jako tu „správnou“, ale pro mne je velmi podstatná a důležitá myšlenka týkající se zastavení procesu v případě problémů s následným řešením problémů, aby se problémy již znovu neobjevily. Tato myšlenka se částečně potkává také s definicemi Jidoky jakožto „obsluhy více strojů“ a „automatizací procesů“.

Když se tyto dva pilíře podíváte komplexně a ponoříte se hluboko do filozofie Toyota, zjistíte, že JIT vám říká, abyste nastavili a udržovali tok procesu a Jidoka vám říká, kdy tento tok zastavit. JIT podporuje tok a Jidoka podporuje zastavení toku. Oba koncepty však pomáhají vyrábět více a kvalitnějších dílů za nižší cenu. Bohužel, JIT dostává mnohem více pozornosti, protože je to pozitivně naladěná stránka výrobního systému Toyoty, zatímco Jidoka je často vnímána jako ta negativní, která se týká zastavování procesů. Přesto jsou oba koncepty nezbytné pro to, aby byl váš výrobní systém dobrý.

General Motors vs. Toyota

Vezměme třeba jednu starou továrnu General Motors ve Fremontu. Tamní filozofií bylo nikdy nezastavovat montážní linku, bez ohledu na cokoli. Když se vyskytly problémy s kvalitou, byly tlačeny dál procesem, kde pak vytvářely mnohem větší problémy. Občas jste se mohli setkat s autem, které bylo složeno ze dvou různých modelů. Náklady na opravy a řešení vad byly samozřejmě obrovské. A ani nedostatek pracovních sil je nedonutil k zastavení. Prostě si najali „náhodné kolemjdoucí lidi“ třeba z baru přes ulici a dali jim práci na lince, což mělo opět devastující vliv na kvalitu. Existují dokonce zprávy o nehodách a zraněních, při nichž byla linka stále v provozu. Přesto se navzdory vizi „udržet výrobu v chodu“ linka často zastavovala. General Motors se od té doby zlepšilo, ale myšlenka udržet linky v chodu je stále silná. A na druhé straně tu máme Toyotu, která zastaví linku, kdykoli dojde k problémům, a poté se pokusí najít řešení. Výsledkem je, že nově vytvořené montážní linky v Toyotě se velmi často zastavují, ale po několika měsících náběhu běží mnohem spolehlivěji než montážní linky jiných výrobců automobilů. Výsledkem jsou vyšší kvalita a nižší náklady.

Praktické pojetí

Jidoka funguje velmi dobře, protože Toyota má hodně pracovníků k řešení těchto problémů. Ne všichni však mají takové štěstí. I ve vaší výrobě se můžete potýkat s nedostatkem pracovníků, kteří by se věnovali řešení problémů. Pravděpodobně máte někoho kvalifikovaného k řešení problémů, kdo se o to postará. Tento člověk však také pravděpodobně zodpovídá za řízení mnoha dalších lidí a spousty jiných aktivit, přičemž tedy ale má být on ten první, kdo mát řešit desítky ne-li stovky problémů u celé řady strojů. Mířím tím k tomu, že váš vysoce kvalifikovaný řešitel problémů prostě nemá čas na řešení problémů. Je natolik kvalifikovaný, že je prostě přetížený a stěží dokáže udržet výrobu v chodu.

Jidoka je automatické zastavení stroje v případě abnormalit. Někdo se však musí v danou chvíli o ten problém postarat a alespoň udělat dočasnou opravu. Pokud neprovedete rychlou nápravu situace, aby se stroj opět uvedl do provozu, bude to nejspíš problém, protože již nebudete schopni vyrábět žádné díly. Nezastavení stroje na prvním místě bude ještě horší, protože v toku procesu vytvoříte mnohem více problémů.

Dalším logickým krokem je nalezení a vyřešení hlavní příčiny, díky čemuž se problém odstraní navždy. Je však možné, že nebudete mít ve výrobě kapacity pro nějakou dlouhodobou opravu. Můžete se mnou nesouhlasit, ale každopádně budete muset udělat nějaké krátkodobé rychlé opatření a riskovat, že se problém znovu objeví. Bohužel jste pak v situaci člověka, který si nemůže dovolit dobré auto, a tak si pořídí skoro nefunkční ojetinu, která ho bude posléze na opravách a komplikacích stát mnohem více, než kdyby si koupil lepší auto. Říct takové člověku, aby utratil více peněz za lepší auto, stejně jako vám, abyste investovali více lidí a času, když ani jedno pořádně nemáte, nikomu k ničemu nepomůže.

Přesto se pokuste vyvinout alespoň nějaké úsilí, abyste trvale vyřešili alespoň ty nejhorší problémy. Z mnoha důvodů, které ve vašem případě mohou vést k zastavení procesu, stanovte prioritní a vyberte jeden problém, na kterém chcete pracovat a zkuste ho vyřešit. Následně pak pokračujte s dalším problémem. A tento postup opakujte tak dlouho, dokud… no, dokud budete v pozici řešitele problémů, a váš nástupce na tom bude úplně nestejně. Problémy ve výrobě totiž mají tendenci nikdy neskončit. Ani Toyota nedokáže vyřešit všechny své problémy. Jedním z prvků Jidoka je to, že pokud nemůžete zabránit chybě, pak by se alespoň stroj měl zastavit, abyste jej mohli opravit. Toto automatické zastavení je podstatným krokem tím správným směrem.

A abychom věděli, jak na Jidoku prakticky, příště si ukážeme pár příkladů. A do té doby můžete jít zlepšovat vaše procesy!

Přeloženo z příspěvku: The Philosophy and Practicality of Jidoka
Autor: Prof. Dr. Christoph Roser

Přeložil: Pavel Ondra

Jidoka, 1. část: O co jde?

Jidoka je dalším z pojmů, se kterými se setkáváme u štíhlé výroby, jelikož současně s Just in Time tvoří dva základní pilíře výrobního systému společnosti Toyota (TPS). Označení Jidoka se často používá, abyste na někoho opravdu dobře zapůsobili, ale na druhé straně je myšlenka tohoto nástroje ne až tak jasná a široce šířená, takže možná proto tolik lidí interpretuje Jidoku odlišně. Dnes se tedy podíváme na to, co Jidoka ve skutečnosti je.

Jidoka je japonské slovo modifikované Toyotou, které v jednoduchosti znamená automatizaci. Přesto však je význam tohoto slova v Toyotě dosti odlišný a hodně daleko od „automatizace“. Běžně se pro Jidoku používá označení vycházející z autonomie a automatizace a setkáte se i s označením „automatizace s lidským faktorem“.

Jidoka je definována odlišně v závislosti na tom, koho se zeptáte. Může to být automatické zastavení procesu v případě nesrovnalostí, vícestrojová obsluha s poloautomatizovanými stroji, částečná automatizace nebo automatizace nebezpečných, náročných a nečistých procesů. To, jak já tento nástroj znám, a jak vám jej podrobněji popíšu, je automatické zastavení procesu v případě nesrovnalostí, a pokud je to možné, tak i s cílem pokusit se eliminovat důvody k zastavení.

Zastavení procesu

V dobrém výrobním systému by mělo být možné okamžitě zastavit procesy v případě jakýchkoli potíží. Jidoka je koncept automatického zastavení procesu v případě problémů nebo abnormalit. Takové zastavení je možné provést z mnoha důvodů.

Problémy s kvalitou: Pravděpodobně jedním z hlavních důvodů, proč proces zastavit, jsou problémy s kvalitou. Pokud posunete cokoli nekvalitního dál tokem procesu, může se stát několik věcí. Primárně jde o to, že pokud zpracováváte vadný díl, přidáváte hodnotu vadnému produktu, který nejspíš budete muset vyhodit. I když se vám podaří produkt zachránit, vynaložili jste víc práce a úsilí k vyřešení problému a odstranění vady, než by bylo vhodné. A pokud dochází k prodlevě mezi vznikem vady a jejím odhalením, nejspíš vyrobíte mnohem víc vadných dílů, jelikož problém nebyl v procesu dostatečně brzo identifikován. No a v případě jednorázových problémů může zpoždění mezi příčinou a detekcí znamenat, že problém již není aktivní, resp. aktuální, když jej chceme vyřešit. V důsledku toho je pak mnohem těžší identifikovat příčinu problému a najít vhodné řešení. Stručně řečeno, včasné zastavení procesu snižuje náklady následných defektů a umožňuje snadnější řešení problémů.

Problémy s procesem: Mohou také existovat i jiné problémy s procesem, které nemusí vést k problémům s kvalitou, nebo alespoň ne okamžitě. V tomto případě by měl být proces také zastaven. Například, pokud se stroj přehřívá, měl by být zastaven a zkontrolován. I když je kvalita dílů dobrá, přehřátý stroj může nakonec vést k vadným dílům, poruše stroje nebo v nejhorším případě ke zranění. V tom posledním případě z toho stroje pak nějakou dobu nedostanete vůbec žádné díly, budete mít zpoždění, potenciálně významné náklady za opravu a navíc ke všemu zraněného zaměstnance.

Problémy s dodávkou materiálu: Dalším běžným příkladem pro zastavení procesu, i když nemá vliv na kvalitu, je doplnění materiálu nebo přenastavení na nové díly. To lze také považovat za abnormalitu, protože proces nefunguje normálně, ale spíše je ve fázi přípravy. V případě přenastavení stroje je logické, že jej musíte pro přetypování/přenastavení zastavit.

Dělejte to automaticky!

Zastavení procesu v případě problémů by se mělo dít automaticky. Mít lidský dohled nad strojem je velmi náročné a náchylné k chybám. Pokud například musíte ručně zkontrolovat každý díl kvůli nekvalitě, vaše oči budou poměrně rychle unavené. A vůbec tady nejde o to, že k některým vadám dochází třeba jen zřídka. Proto je velmi důležité mít automatické zastavení procesu pro jakoukoli abnormalitu, od problémů s kvalitou, přes problémy se strojem až po vyčerpání materiálu. Pokud by stroj pokračoval v procesu s abnormalitou, náklady na proces by se násobily. Jidoka pro dosažení tohoto principu čerpá z dalších nástrojů štíhlé výroby, jako jsou Poka Yoke a Andon.

Spravte to!

Zastavení procesu je klíčové. Tím to však nekončí. Po zastavení procesu byste se měli soustředit na to, aby se znovu spustil, a to správným způsobem. Proto je třeba vyřešit daný problém, který zastavení způsobil. Pokud jde o problém s kvalitou, opravte, co se dá. Pokud jsou problémy se strojem, proveďte údržbu či opravu. A pokud se stroj zastavil kvůli nedostatku materiálu, doplňte jej. Ani jedno z řešení však nemusí být nutně trvalé. Pokud však dokážete dosáhnout trvalého řešení, bude to mnohem lepší! V závislosti na typu zastavení můžete investovat čas a úsilí, abyste nejen rychle provedli opravu, ale možná eliminovali hlavní příčinu zastavení a zabránili tomu, aby se to opakovalo. Ne vždy to je možné, ale pokud existuje třeba i malá šance na snížení nebo odstranění zastavení stroje, pusťte se do toho. Analyzujte zastavení, najděte kořenovou příčinu, vytvořte jedno (nebo více) řešení a poté je implementujte, aby se problém již neopakoval.

Shrnutí

Stručně řečeno, základem principu Jidoka je zastavení procesu, pokud dochází k abnormalitám, a zajištění, aby se proces dostal zpět pod kontrolu. Pokud je to možné, můžete se pokusit zabránit opakovanému vzniku abnormalit. Uvědomte si, že zastavení procesu je prováděno pouze proto, aby se předešlo mnohem větším problémům v dalších fázích procesu a aby se upozornilo na daný problém, což ve svém důsledku zvyšuje pravděpodobnost jeho vyřešení. Možná se vám to může zdát jako tvrdý a přísný přístup, ale berte to tak, že ve výrobě můžete mít více problémů, než jste schopni napravit. Většina výrobních procesů to tak prostě má. A pokud jste na tom stejně, jděte zlepšovat vaše procesy!

Přeloženo z příspěvku: What Exactly Is Jidoka?
Autor: Prof. Dr. Christoph Roser

Přeložil: Pavel Ondra

Přístupy k vytvoření tažného systému (2)

V tomto druhém příspěvku naváži na předchozí a zaměřím se na méně známé přístupy k vytvoření tažného systému výroby, jako jsou trojúhelníkové Kanbany, DBR (Drum-Buffer-Rope), FIFO fronty, systém doplnění dle zásoby a systém doplnění dle intervalu. V předchozím příspěvku jsem vám představil Kanban systém, dvou-boxový systém, CONWIP systém a habridní Kanban-CONWIP systém. Číst dále Přístupy k vytvoření tažného systému (2)

Přístupy k vytvoření tažného systému (1)

Tažný systém ve výrobě je jedním z nejdůležitějších aspektů štíhlé výroby. Důležité je mít stanovenu horní hranici úrovně zásob, která nesmí být překročena. Asi neznámějším přístupem k dosažení tažného systému je využití Kanban karet. Existuje však i řada jiných přístupů. V rámci dvou příspěvků mám pro vás připraven jistý přehled různých přístupů k vytvoření tažného systému, včetně shrnutí jejich výhod a nevýhod. Číst dále Přístupy k vytvoření tažného systému (1)

Využívání FIFO front a supermarketů: Pravidla, 2. část

V PULL štíhlých výrobních systémech jsou pro řízení informačních a materiálových toků využívány jak FIFO fronty, tak supermarkety. V předchozích příspěvcích jsem se zaměřil na základy FIFO front a supermarketů a první pětici pravidel. Nyní se podívám na další pravidla, kdy je lepší využívat supermarkety místo FIFO front. Číst dále Využívání FIFO front a supermarketů: Pravidla, 2. část