Proč neexistuje 100% produktivita?

Před lety, tehdy ještě na univerzitě, jsem se zabýval sadou několika známých experimentů v oblasti produktivity, což vyústilo v proražení termínu Hawthornský efekt. Experimenty ukázaly, že pozorování a interakce se zaměstnanci zapojenými v experimentech ve výsledku výrazně zvyšují produktivitu práce těchto zaměstnanců. A i když se stále diskutuje o tom, které faktory opravdu způsobují takto výrazný nárůst produktivity práce, jedna skutečnost je nepopiratelná – před prováděním těchto experimentů zaměstnanci nedosahovali 100% produktivity. A logicky řečeno, pokud by totiž takové hodnoty dosahovali, neexistoval by dosažitelný způsob jak produktivitu ještě více navýšit.

Ale přesto – 100% produktivita – to jako vážně? Mám rád, když je produktivita proměnná a každou stále se pohybuje. Však to znáte – na krátké vzdálenosti můžete běžet a na dlouhé vzdálenosti můžete jít, ale nic z toho není trvale udržitelné. Chůze je příliš nudná a chybí v takovém případě jakákoliv výzva a na druhou stranu běhání je zase příliš náročné, abyste mohli běžet moc dlouho. Vzhledem k tomu, že jsme přece jen lidé, máme tendenci v práci „běhat“, ale pouze v takovém tempu, aby bylo zároveň pohodlné, ale i trochu náročné s nějakými výzvami. Když totiž běžíme moc dlouho a moc rychle, velmi rychle vyhoříme.

V jakémkoliv procesu, do kterého jsou zapojeni lidé, nikdy nedosáhnete 100% produktivity – nemáme to prostě v sobě. Rozdíl mezi 100% a skutečnou produktivitou označuji jako „mrtvý čas“.

A proč je to tedy tak důležité? Musíte to totiž zohlednit při pozorování procesů. Je totiž neproduktivní se snažit zlepšovat procesy či činnosti, které spadají do onoho „mrtvého času“. Uvedeme si to na několika příkladech. Stojí za to zřídit v podniku nové výtahy, aby se pracovníci dostali extrémně rychle ke svým pracovním stolům? Pravděpodobně ne. A stojí za to utratit peníze na extrémně rychlý kávovar? Pravděpodobně ne. V obou případech se vždy najde něco, co je vyruší, resp. co jim omezí možnost využití těchto „zlepšení“, a nejčastěji tu budou další lidé, kolegové, kteří si budou za všech okolností chtít povídat, a bude jim i zřejmě jedno s kým.

Za každých okolností je důležité a nutné si uvědomit, že vždy bude docházet k nějakým mrtvým časům, a to v každém procesu. Není tedy za každých okolností nutné zlepšovat všechny procesy či jejich dílčí kroky a činnosti. Za takové situace si musíte dobře promyslet, co všechno spadá do onoho mrtvého času a s tím poté pracovat, je to ale ošidné.

 

Přeloženo z příspěvku: Why 100% Productivity Doesn’t Exist?
Autor: Craig Reid

 

Přeložil: Pavel Ondra

Pavel je člen ve vedení projektu a vedoucí projektového týmu. Má obrovské množství energie a elánu, díky čemuž si vybudoval pozici, ve které je zodpovědný za řízení lidí pomáhajících s tvorbou kvalitního obsahu. Zároveň je také tím, který aktivně překládá články, komunikuje s partnery a řídí aktivity spojené s publikací článků na webu a se sociálními sítěmi. Vystudoval obor Průmyslové inženýrství na Univerzitě Tomáš Bati ve Zlíně a tento obor ho nadchl. To byl hlavní důvod, proč se rozhodl zapojit do tohoto projektu. Jeho vize je vytvořit místo, které bude mít přidanou hodnotu pro každého, kdo bude mít zájem o LEAN.

Strategie zvaná LEAN

Před patnácti lety mi můj kolega Art Byrne navrhoval, abychom naši knihu „Better Thinking, Better Results“ (Lepší myšlení znamená lepší výsledky) o transformaci firem směrem k LEANu, pojmenovali „Lean Strategy“ (Strategie zvaná LEAN). Tomuto návrhu jsem odolal, jelikož jsem LEAN nikdy nepovažoval za strategii, i když Artova společnost byla opačného názoru. Kdo měl tedy pravdu? Číst dále Strategie zvaná LEAN

Dr. Bob Emiliani je profesorem Lean Managementu na Connecticut State University. V rámci své akademické profese se zabývá výzkumem v oblasti vedení a řízení ve vazbě ne Lean vedení a Lean učení. Kromě toho je vlastníkem společnosti The CLBM, LLC., která se zabývá výzkumem a trénováním. Před akademickou dráhou pracoval 15 let v technických oblastech a managementu. Je autorem 16 odborných knih a mnoha odborných článků z oblasti vedení. Jeho nejznámější a oceňovanou knihou je Better Thinking, Better Results.

Některé změny mohou být k horšímu

Naše úsilí věnujeme ke zlepšování procesů, např. výrobních operací, ať už prováděných stroji nebo lidmi, a tak očekáváme, že námi navržená změna procesu bude opravdu změnou k lepšímu. Občas se však může stát, že nedojde ke zlepšení, ale naopak ke zhoršení procesu. Číst dále Některé změny mohou být k horšímu

Pavel je člen ve vedení projektu a vedoucí projektového týmu. Má obrovské množství energie a elánu, díky čemuž si vybudoval pozici, ve které je zodpovědný za řízení lidí pomáhajících s tvorbou kvalitního obsahu. Zároveň je také tím, který aktivně překládá články, komunikuje s partnery a řídí aktivity spojené s publikací článků na webu a se sociálními sítěmi. Vystudoval obor Průmyslové inženýrství na Univerzitě Tomáš Bati ve Zlíně a tento obor ho nadchl. To byl hlavní důvod, proč se rozhodl zapojit do tohoto projektu. Jeho vize je vytvořit místo, které bude mít přidanou hodnotu pro každého, kdo bude mít zájem o LEAN.

Zlepšování procesů: Začátek všeho

Podniky si uvědomují své nedostatky, ať už v rámci externího srovnávání s konkurencí nebo i při interním srovnávání jednotlivých útvarů a oddělení. Tím pádem existuje jistý zájem podniků své procesy zlepšovat. Číst dále Zlepšování procesů: Začátek všeho

Pavel je člen ve vedení projektu a vedoucí projektového týmu. Má obrovské množství energie a elánu, díky čemuž si vybudoval pozici, ve které je zodpovědný za řízení lidí pomáhajících s tvorbou kvalitního obsahu. Zároveň je také tím, který aktivně překládá články, komunikuje s partnery a řídí aktivity spojené s publikací článků na webu a se sociálními sítěmi. Vystudoval obor Průmyslové inženýrství na Univerzitě Tomáš Bati ve Zlíně a tento obor ho nadchl. To byl hlavní důvod, proč se rozhodl zapojit do tohoto projektu. Jeho vize je vytvořit místo, které bude mít přidanou hodnotu pro každého, kdo bude mít zájem o LEAN.

Průmyslové inženýrství: Způsob života

Všichni, kteří se již nějakou dobu pohybují v průmyslovém inženýrství, tak ví, že jedna z několika definic říká, že se jedná o interdisciplinární obor, který se zabývá projektováním, zaváděním a zlepšováním integrovaných systémů lidí, strojů, materiálů a energií, s cílem dosáhnout co nejvyšší produktivity. A i když se nejedná o úplnou novinku, dochází v poslední době k výraznému navýšení zájmu o průmyslové inženýrství, a to jak ze strany organizací, tak i ze strany potenciálních průmyslových inženýrů. Když jsem se já osobně na střední škole rozhodoval, v jakém oboru pokračovat, tak pro mne cesta směrem k průmyslovému inženýrství byla jasnou volbou. Z pozice vystudovaného strojaře pro mne byla velmi zajímavým spojením technická stránka se stránkou ekonomickou. Ať už takových případů jako já více nebo nikoliv, tak si dovolím mluvit za nás všechny, že průmyslové inženýrství pro nás není jen práce, je to způsob života.
Číst dále Průmyslové inženýrství: Způsob života

Pavel je člen ve vedení projektu a vedoucí projektového týmu. Má obrovské množství energie a elánu, díky čemuž si vybudoval pozici, ve které je zodpovědný za řízení lidí pomáhajících s tvorbou kvalitního obsahu. Zároveň je také tím, který aktivně překládá články, komunikuje s partnery a řídí aktivity spojené s publikací článků na webu a se sociálními sítěmi. Vystudoval obor Průmyslové inženýrství na Univerzitě Tomáš Bati ve Zlíně a tento obor ho nadchl. To byl hlavní důvod, proč se rozhodl zapojit do tohoto projektu. Jeho vize je vytvořit místo, které bude mít přidanou hodnotu pro každého, kdo bude mít zájem o LEAN.