Budoucnost LEANu

To, čemu dnes říkáme „LEAN Management“, představuje více jak 100 letou evoluci progresivních manažerských metod. Původní snahy praktických manažerů o zlepšování (nebo také systematizování) výrobních operací dříve nebo později uvolnily místo, díky čemuž se do širšího povědomí dostaly lépe aplikovatelné a progresivní manažerské přístupy a praktiky, aby sloužily jak soukromým, tak státním či vládním organizacím.

Číst dále Budoucnost LEANu

Dr. Bob Emiliani je profesorem Lean Managementu na Connecticut State University. V rámci své akademické profese se zabývá výzkumem v oblasti vedení a řízení ve vazbě ne Lean vedení a Lean učení. Kromě toho je vlastníkem společnosti The CLBM, LLC., která se zabývá výzkumem a trénováním. Před akademickou dráhou pracoval 15 let v technických oblastech a managementu. Je autorem 16 odborných knih a mnoha odborných článků z oblasti vedení. Jeho nejznámější a oceňovanou knihou je Better Thinking, Better Results.

Co se v LEANu pokazilo?

Téměř 30 let po začátku LEANu panuje ve světě shoda, že věci nejdou úplně podle plánu. Samozřejmě došlo k nějakým významnějším úspěchům, ale přesto je těchto případů méně. Všichni totiž od LEAN Managementu očekávali mnohem zásadnější a významnější výhody a přínosy, především pro zainteresované strany, než kterých se jim dostalo. Číst dále Co se v LEANu pokazilo?

Dr. Bob Emiliani je profesorem Lean Managementu na Connecticut State University. V rámci své akademické profese se zabývá výzkumem v oblasti vedení a řízení ve vazbě ne Lean vedení a Lean učení. Kromě toho je vlastníkem společnosti The CLBM, LLC., která se zabývá výzkumem a trénováním. Před akademickou dráhou pracoval 15 let v technických oblastech a managementu. Je autorem 16 odborných knih a mnoha odborných článků z oblasti vedení. Jeho nejznámější a oceňovanou knihou je Better Thinking, Better Results.

Podniková škola průmyslového inženýrství

Sestavit kvalitní tým průmyslových inženýrů pro podporu výrobního systému. S tímto jednoduchým zadáním se potýká mnoho podniků a spoustě se to nedaří realizovat. Důvody jsou různé. Možná je málo kvalitních lidí na trhu nebo se nepotkávají potřeby podniku s potřebami/očekáváním volných lidí nebo se podniku nedaří uspět v konkurenčním boji na trhu práce. Ve skutečnosti je to jedno. Každý podnik má možnost a často také schopnost si průmyslové inženýry vychovat, vytrénovat, najít ve vlastních řadách sám a často je to ta nejlepší varianta.

Když jsem před 13 lety vedl oddělení průmyslového inženýrství v jednom významném automotive podniku měli jsme stejný problém. Potřebovali jsme obsadit minimálně 3 pozice průmyslových inženýrů, ale dlouhodobě se nám to nedařilo. V té době byla situace na trhu práce jednoduchá. Průmyslové inženýrství nebylo pro průmyslové podniky standard a mnoho průmyslových inženýrů na trhu práce nebylo. Školy s tímto oborem teprve začínaly a po prvních absolventech se vždy jen zaprášilo. Přesvědčit je, aby šli pracovat „na vesnici“ se nám nedařilo. Přesto to byl pro nás strategicky důležitý úkol, který jsme se nakonec rozhodli řešit vlastními silami.

Je zajímavé, že podobná situace ve společnosti DURA nastala i po deseti letech akorát z jiných důvodů. Průmyslové inženýrství se stalo standardem a průmyslových inženýrů by mělo být dost. Jenže hospodářský růst a obrovský převis poptávky po lidech způsobil, že opět průmysloví inženýři na trhu prakticky nejsou. Stejný scénář jiná příčina. I tentokrát se vedení podniku po dobré zkušenosti z minulých let rozhodlo tento problém vyřešit vlastními silami.

V obou případech jsme se rozhodli připravit interní studijní program průmyslového inženýrství, který zajistí přípravu vybraných pracovníků na pozici průmyslového inženýra. Akorát v tom druhém případě už jsme čerpali ze zkušeností realizace před 10 lety, tzn. program se upravil a realizace se změnila.

„Projekt“ Podniková škola průmyslového inženýrství

Projekt by se dal rozdělit do několika částí: příprava programu, výběr účastníků, samotné studium a závěr. Z hlediska zadání a definice obsahu studia jsme vycházeli z Výrobního systému DURA (VSD). Potřebovali jsme, aby průmyslový inženýr znal a byl schopen aplikovat a zavádět metody průmyslového inženýrství dané výrobním systémem DURA 2004.

Program jsme připravovali s IPI Liberec. DURA si vzala garanci za témata, která byla dobře interně zpracovaná, a ostatní pro podnik připravili v IPI Liberec. Celkem jsme plánovali realizovat 16 studijních dní. Zároveň s tím měl každý účastník za úkol realizovat studijní projekt, rozsahem odpovídající délce studia. Při realizaci dalšího ročníku, jsme již celou realizaci nechali na externí společnosti ESCARE. Posun byl zejména v počtu bloků 9 vs. 12, počtu dní 16 vs. 25 a průběhu studijního dne. Zatímco v roce 2004 studijní den připomínal klasickou přednášku, na konci které účastníci dostali domácí úkol, v novém studiu bylo každé téma zpracováno maximálně interaktivně. Teoretický úvod, interaktivní hra nebo příklad na dané téma a následně miniworkshop s aplikací probrané látky přímo na vybraném pracovišti. Také v tomto ročníku museli účastníci realizovat projekt, na kterém prokázali nabité znalosti.

Výběr účastníků nebyl vůbec jednoduchý. Jednak byli do školy nominováni stávající průmysloví inženýři, ale potřebovali jsme vybrat pracovníky, kteří by o průmyslové inženýrství měli zájem, a také jsme chtěli účastníky, kteří budou mít pro studium alespoň základní předpoklady. Nakonec studium absolvovalo 10 účastníků v roce 2004 a 12 účastníků v roce 2016.

V roce 2004 byl tým účastníků složen z 2 stávajících průmyslových inženýrů, 3 nově přijatých průmyslových inženýrů, 2 techniků, 2 seřizovačů a  jednoho pracovníka z ČZ Strakonice, kteří projevili zájem o účast na tomto projektu. V roce 2016 se tým účastníků skládal z 2 stávajících průmyslových inženýrů, 1 nově přijatého průmyslového inženýra, 1 kvalitáře, 2 techniků, 1 mluvčího lisovny, 1 koordinátora údržby, 3 seřizovačů, 2 techniků launch týmu na půl (každý absolvoval jen některé bloky).

Největší problém spočíval v tom, že se manažeři jednotlivých útvarů nebyli schopni dohodnout, koho vybrat. V roce 2004 do školy PI nikdo nechtěl nikoho nominovat. Byl to pochybný projekt, který pokud nevyjde, tak to bude významná ztráta času. A naopak v roce 2016 byl velký přetlak vybraných pracovníků a 12 účastníků se vybíralo z cca 30 nominovaných. Výběr proběhl především na základě předpokladů kariérního rozvoje každého pracovníka a také na základě posouzených předpokladů pro studium (předchozí vzdělání, schopnosti a zaujetí pro problematiku zlepšování).

U obou ročníků probíhala realizace normálně v pracovní dny. Interval jednotlivých bloků jsme definovali s ohledem na schopnost uvolnit všechny pracovníky z práce. Bylo to sice „jen“ 1 % z celkového počtu pracovníků, ale i tak vypadlo z procesu 10 lidí každý měsíc na cca 2 dny a vedoucí za tyto lidi museli zajistit náhradu. Realizace tedy probíhala v cca měsíčním intervalu v rozsahu 2-3 dní dle tématu. Celé studium proběhlo za cca 2 semestry (10 měsíců), včetně realizace a uzavření studijních projektů.

Bylo úžasné sledovat proměny některých účastníků v průběhu studia. Mnohým z nich se postupně otevíraly oči, dokázali vidět problémy v jiném světle, začali si uvědomovat nedokonalost současných procesů a měli spoustu různých návrhů na změny. Účastníci se naučili pracovat v týmu, vést diskuzi, zpracovat závěry a prezentovat výsledky práce. Z každého bloku se plnil domácí úkol, který byl rozebrán na dalším bloku. Účastníci absolvovali množství interaktivních her na témata průmyslových metod a realizovali množství miniworkshopů. V rámci těchto miniworkshopů aplikovali probrané téma přímo na vybraných pracovištích. V průběhu studia jim byli všichni lektoři k dispozici pro konzultace ke studijním projektům. Každý projekt byl zadán účastníkovým nadřízeným, který k realizaci projektu garantoval a poskytoval dostatečnou podporu.

Na závěr studia všichni účastníci prezentovali před vedením společnosti výsledky svých projektů. Pro příklad byly v prvním ročníku podnikové školy PI v rámci projektů realizovány tyto přínosy:

  • Dosažení kalkulovaných časů na projektem vybraných pracovištích
  • Úspora jednicové práce 5 737 Nh/rok
  • Snížení ergonomické zátěže vybraných pracovišť
  • Úspora výrobní plochy 1065 m2
  • Úspora režijní práce 50 h/rok

Dva ročníky podnikové školy průmyslového inženýrství úspěšně dokončilo celkem 18 účastníků. Pro mnoho z nich to byl odrazový můstek pro další kariéru. Z první školy PI se z 9 absolventů stali 3 vedoucími průmyslového inženýrství, 2 vedoucími business týmu, 1 působí jako průmyslový inženýr v leteckém průmyslu, 1 je PI v jiném automotive podniku, 1 je kvalitář business týmu a pouze 1 nenašel jako průmyslový inženýr uplatnění. V druhém ročníku se z 9 absolventů již jeden stal vedoucím business týmu a jeden přešel ze seřizovače na technika business týmu, zároveň se obsadili pozice průmyslových inženýrů. Z tohoto hlediska podniková škola na 100 % splnila svůj účel a připravila vybrané pracovníky pro pozici průmyslového inženýra, přičemž pro mnohé to byl odrazový můstek pro pozici manažerskou.

Rada na závěr: „Nejste-li schopni obsadit nějakou pozici v podniku, snažte se pro ni vychovat/vytrénovat pracovníky z vlastních řad. Určitě se vám to vyplatí.“

Ing. Tomáš Stöhr je zakladatelem a jednatelem společnosti Escare, garantem za průmyslové inženýrství a LEAN a auditorem Komory logistických auditorů. Pracoval pro společnosti, jako jsou DURA Automotive, Linet a API a získal tam významné profesní i životní zkušenosti. „Profesně se cítím jako průmyslový inženýr a průmyslový moderátor. Realizoval jsem projekty v mnoha společnostech a institucích, což mě umožňuje objevovat stále nové pohledy na to, jak zlepšovat a inovovat. I po létech mě to stále baví. V práci mě nejvíc baví si s lidmi hrát (nejen interaktivní hry) a tím se učit, jak na to! Rád učím lidi, že změny jsou možné, jen je potřeba sundat klapky z očí a najít odvahu vůbec něco měnit. Možná už jsem vyhynulý druh, ale mám stále v zásobě dost triků a zkušeností, abych ukázal, že LEAN není mrtvý.“ Krédo – Vím, že nic nevím (neustále se přesvědčuji o tom, že to co už vím, neplatí 🙂 )

Zlepšování procesů: Začátek všeho

Podniky si uvědomují své nedostatky, ať už v rámci externího srovnávání s konkurencí nebo i při interním srovnávání jednotlivých útvarů a oddělení. Tím pádem existuje jistý zájem podniků své procesy zlepšovat. Číst dále Zlepšování procesů: Začátek všeho

Pavel je člen ve vedení projektu a vedoucí projektového týmu. Má obrovské množství energie a elánu, díky čemuž si vybudoval pozici, ve které je zodpovědný za řízení lidí pomáhajících s tvorbou kvalitního obsahu. Zároveň je také tím, který aktivně překládá články, komunikuje s partnery a řídí aktivity spojené s publikací článků na webu a se sociálními sítěmi. Vystudoval obor Průmyslové inženýrství na Univerzitě Tomáš Bati ve Zlíně a tento obor ho nadchl. To byl hlavní důvod, proč se rozhodl zapojit do tohoto projektu. Jeho vize je vytvořit místo, které bude mít přidanou hodnotu pro každého, kdo bude mít zájem o LEAN.

Průmyslové inženýrství: Způsob života

Všichni, kteří se již nějakou dobu pohybují v průmyslovém inženýrství, tak ví, že jedna z několika definic říká, že se jedná o interdisciplinární obor, který se zabývá projektováním, zaváděním a zlepšováním integrovaných systémů lidí, strojů, materiálů a energií, s cílem dosáhnout co nejvyšší produktivity. A i když se nejedná o úplnou novinku, dochází v poslední době k výraznému navýšení zájmu o průmyslové inženýrství, a to jak ze strany organizací, tak i ze strany potenciálních průmyslových inženýrů. Když jsem se já osobně na střední škole rozhodoval, v jakém oboru pokračovat, tak pro mne cesta směrem k průmyslovému inženýrství byla jasnou volbou. Z pozice vystudovaného strojaře pro mne byla velmi zajímavým spojením technická stránka se stránkou ekonomickou. Ať už takových případů jako já více nebo nikoliv, tak si dovolím mluvit za nás všechny, že průmyslové inženýrství pro nás není jen práce, je to způsob života.
Číst dále Průmyslové inženýrství: Způsob života

Pavel je člen ve vedení projektu a vedoucí projektového týmu. Má obrovské množství energie a elánu, díky čemuž si vybudoval pozici, ve které je zodpovědný za řízení lidí pomáhajících s tvorbou kvalitního obsahu. Zároveň je také tím, který aktivně překládá články, komunikuje s partnery a řídí aktivity spojené s publikací článků na webu a se sociálními sítěmi. Vystudoval obor Průmyslové inženýrství na Univerzitě Tomáš Bati ve Zlíně a tento obor ho nadchl. To byl hlavní důvod, proč se rozhodl zapojit do tohoto projektu. Jeho vize je vytvořit místo, které bude mít přidanou hodnotu pro každého, kdo bude mít zájem o LEAN.