Přístupy k vytvoření tažného systému (2)

V tomto druhém příspěvku naváži na předchozí a zaměřím se na méně známé přístupy k vytvoření tažného systému výroby, jako jsou trojúhelníkové Kanbany, DBR (Drum-Buffer-Rope), FIFO fronty, systém doplnění dle zásoby a systém doplnění dle intervalu. V předchozím příspěvku jsem vám představil Kanban systém, dvou-boxový systém, CONWIP systém a habridní Kanban-CONWIP systém. Číst dále Přístupy k vytvoření tažného systému (2)

Christoph Roser je profesor výrobního managementu na Karlsruhe University of Applied Sciences. Jako autor zakládá na mnohaletých zkušenostech implementace, výzkumu a výuky štíhlé výroby. Věnoval se 5 let výzkumu a práci pro Toyotu v Japonsku.

Přístupy k vytvoření tažného systému (1)

Tažný systém ve výrobě je jedním z nejdůležitějších aspektů štíhlé výroby. Důležité je mít stanovenu horní hranici úrovně zásob, která nesmí být překročena. Asi neznámějším přístupem k dosažení tažného systému je využití Kanban karet. Existuje však i řada jiných přístupů. V rámci dvou příspěvků mám pro vás připraven jistý přehled různých přístupů k vytvoření tažného systému, včetně shrnutí jejich výhod a nevýhod. Číst dále Přístupy k vytvoření tažného systému (1)

Christoph Roser je profesor výrobního managementu na Karlsruhe University of Applied Sciences. Jako autor zakládá na mnohaletých zkušenostech implementace, výzkumu a výuky štíhlé výroby. Věnoval se 5 let výzkumu a práci pro Toyotu v Japonsku.

Ship to Line

Ship to Line (STL) je dalším nástrojem k optimalizaci materiálových toků. Hlavní myšlenkou je dodávat materiál přímo na linku nebo do místa spotřeby, takže jej nedodáváte nejprve do skladu, ale ihned tam, kde je potřebný. Je to stejné, jako kdybyste si objednali čerstvou pizzu – rozhodně ji nedáte někam na polici a sníte ji o dva dny později. Avšak aby STL fungovalo, musíte si být vědomi několika aspektů a zajistit několik věcí. Takže se na to podíváme trochu zblízka. Číst dále Ship to Line

Christoph Roser je profesor výrobního managementu na Karlsruhe University of Applied Sciences. Jako autor zakládá na mnohaletých zkušenostech implementace, výzkumu a výuky štíhlé výroby. Věnoval se 5 let výzkumu a práci pro Toyotu v Japonsku.

Just in Sequence (3) – Co se může pokazit?

V tomto třetím a současně také i posledním příspěvku o Just in Sequence se zaměřením na to, co všechno se může pokazit. Největším problémem je, když sekvence dílčích komponentů neodpovídají hlavní sekvenci. K tomu dochází především vlivem chyb a oprav. Kromě toho se podívám také na to, jak se s těmi problémy vypořádat a jak je vyřešit. Ale počítejte s tím, že všechna ta řešení nestojí za nic. V Leanu prostě platí, že nejlepším řešením problémů je nemít problémy, tedy předcházet jim, a pak je prostě nemusíte řešit. Číst dále Just in Sequence (3) – Co se může pokazit?

Christoph Roser je profesor výrobního managementu na Karlsruhe University of Applied Sciences. Jako autor zakládá na mnohaletých zkušenostech implementace, výzkumu a výuky štíhlé výroby. Věnoval se 5 let výzkumu a práci pro Toyotu v Japonsku.

Just in Sequence (2) – Jak na to?

V tomto druhém příspěvku o Just in Sequence (JIS) bych se rád zaměřil na podrobnosti sekvencí dílů – kdy JIS používat, které díly dávat do sekvencí a jak sekvenci určit. Všechny tyto organizační záležitosti vám zajistí funkčnost JIS. A nakonec, v příštím příspěvku, se podíváme na to, jak se vypořádat s problémy, se kterými se můžete při JIS setkat. Číst dále Just in Sequence (2) – Jak na to?

Christoph Roser je profesor výrobního managementu na Karlsruhe University of Applied Sciences. Jako autor zakládá na mnohaletých zkušenostech implementace, výzkumu a výuky štíhlé výroby. Věnoval se 5 let výzkumu a práci pro Toyotu v Japonsku.