Nová éra robotů a lidské práce

Věřím, že jsme dospěli k bodu zvratu, co se týče užitečnosti a efektivnosti průmyslových robotů. Stále pevně věřím v přístup společnosti Toyota, že uvážené použití robotů k vylepšení lidské práce je tou „nejlepší strategií“. V dnešní době je mnohem snazší používat roboty k dosažení úspěchu v dlouhodobém horizontu, než tomu bylo před 10 lety. Strategie „robotů na prvním místě“ bude mít v budoucnu docela úspěch. Tato snaha však nebude dostatečně dobrá v porovnání s organizacemi, které budou vhodně využívat tu „nejlepší strategii“, což ale bude celkem výjimečné.

Celkem běžně si dnes všímám toho, jak lidé popírají užitečnost robotů. Zakládají to především na příkladech z minulosti a poukazují na selhání. A i přesto, že můžeme tuto argumentaci zjednodušit natolik, že robotům přikládáme velký důraz a že roboti pomáhají lidem, není to stále tak snadné. Nejde o to, zda je „robot na prvním místě“ nejlepší strategií, ale domnívám se, že se podmínky v současném světě zlepšily. Existuje celá řada důvodů, proč jsou dnešní podmínky jiné, než tomu bylo v minulosti. Největší roli zde hrají softwarová vylepšení a technologický vývoj.

Je však potřeba zvážit i výhody, které s sebou přináší přístup společnosti Toyota. Společnosti v dnešní době přeci jen lépe vnímají to, že jejich pracovníci mají mozky, než tomu bylo před 30 lety, i když těchto společností není mnoho. Hodně společností bohužel nebuduje podnikové systémy, které by umožňovaly maximálně využívat myslí všech svých zaměstnanců. Máme před sebou tedy ještě dlouhou cestu, ale i tak zde došlo k jistému pokroku.

Mnoho lidí dnes určitě chápe, jaké obrovské výhody plynou z využívání průmyslových robotů. Existuje však důvod k obavám z jistých rizik u společností, které se rozhodly pro využití robotů v naději, že právě instalace průmyslových robotů vyřeší všechny jejich problémy.

Průmysloví roboti jsou dnes nejmodernější aplikací robotů, ale ještě mají stále daleko od řešení „zapoj a používej“. Aby bylo možné tyto roboty využívat a jejich práce byla efektivní, je vyžadována účast zkušených odborníků. I tak se jejich schopnosti a využitelnost během posledních 20 let výrazně zvýšily. Průmyslové roboty chápeme jako stroje vykonávající práci, kterou byli dříve zvyklí vykonávat lidé. Nejedná se o roboty v tom slova smyslu, jak si je představujeme ve své vlastní podstatě tohoto konceptu. V posledních 20 letech se tento typ robotů stal mnohem více „přemýšlivým“ a získal software, díky kterému dochází k přiblížení těm „opravdovým robotům“ v tom smyslu, že jsou to víc než jen stroje. Ale i tak pořád nevypadají jako roboti.

Autonomní (samořídící) automobily vůbec nevypadají jako dobře známá vize robotů (android, C3PO ze Star Wars), ale přesto jsou v mnoha směrech celkem hodně robotí. Interaktivní systémy virtuálních asistentů (např. Alexa) vykazují některé charakteristiky robotů, ale opět nevypadají jako naše dobře známá vize robota. Dnes už chytré mobilní telefony vykonávají řadu věcí k usnadnění našeho života, dle vize robotů z 60 let. V příštích pěti letech dojde k rozmachu využívání strojů, které mají mnohem blíže k naší vizi robotů.

Naše schopnost vytvářet technologická řešení pro splnění úkolů, které vyžadují lidi, prodělala výrazný boom v posledních 20 letech a ještě bude dál pokračovat. Myslím, že tento pokrok je tak rychlý, že si ani pořádně dokážeme uvědomit, jak to bude v dlouhodobém horizontu s různými organizacemi. Technologická řešení, která máme dnes k dispozici, jsou již natolik obrovská a jejich dostupnost se rychle zvyšuje. Rozrůstání umělé inteligence je další oblastí, která má téměř nepředstavitelný dopad na to, jak naše organizace a ekonomika budou fungovat během několika málo let. Věci, jako je automatizovaný překlad, ještě nejsou tak dokonalé, ale přesto jsou tyto snahy velmi užitečné pro čtení obsahu v cizích jazycích a dokonce i pro komunikaci s ostatními.

Využitelnost robotů je natolik významná, že mne to opravdu nutí se sám sebe ptát, zda nebudeme mít makroekonomické problémy kvůli obtížnosti s poskytováním dobrých pracovních míst pro lidi. Jedním z příkladů výrazného přínosu pro společnost by mohl být autonomní (samořídící) automobil. A i když by na jedné straně mohlo odstranit miliony pracovních míst po celém světě, a na straně druhé by poskytlo desítky tisíc nebo více kvalitních pracovních míst, přesto by mělo za následek mnohem méně pracovních míst, řekl bych. Přínosy této technologie jsou obrovské (nejen z ekonomického hlediska, ale také z hlediska výrazného snížení počtu úmrtí v důsledku dopravních nehod, vážných zranění a také nákladů) a měli bychom doufat, že tomu tak v budoucnu bude. Makroekonomické narušení však představuje vážné riziko pro základní strukturu ekonomiky a společnosti.

V současné době vykonáváme řadu úkolů, které roboti (nebo software) dokáží dělat za nás, a to za přijatelnou cenu a stejně spolehlivě jako my. Rychle se blíží čas, kdy tomu tak opravdu bude. Myslím, že budeme šokováni, až zjistíme, k jak velkým změnám v našem životě a ekonomice dojde v příštích 20 až 30 letech.

 

Přeloženo z příspěvku: The New Age of Robots and What it Means for Jobs
Autor: John Hunter

 

Přeložil: Pavel Ondra

John Hunter je profesionálem v oblasti zlepšování a technologií. Během řady let působil jako manažer informačních technologií v Bílém domě. Je zakladatelem a ředitelem společnosti Curious Cat LLC. V roce 2013 vydal knihu "Management Matters". V současné době působí jako konzultant v oblasti managementu a koučinku. Blízce spolupracuje s Institutem W. Edwardse Deminga. Jeho osobní misí je rozšiřovat znalosti a povědomí o postupech neustálého zlepšování zaměřených na zákazníky a podporovat jejich uplatňování ve státním i soukromém sektoru s cílem zlepšit životy lidí.

Industry 4.0 ve společnosti Visteon

Dnes se podíváme na to, jak se společnost Visteon, která je jedním z předních výrobců elektronických komponentů pro automobilový průmysl, rozvíjí v souvislostech s koncepcí Industry 4.0 a co všechno v rámci svých výrobních provozů využívá.

 

Pavel je člen ve vedení projektu a vedoucí projektového týmu. Má obrovské množství energie a elánu, díky čemuž si vybudoval pozici, ve které je zodpovědný za řízení lidí pomáhajících s tvorbou kvalitního obsahu. Zároveň je také tím, který aktivně překládá články, komunikuje s partnery a řídí aktivity spojené s publikací článků na webu a se sociálními sítěmi. Vystudoval obor Průmyslové inženýrství na Univerzitě Tomáš Bati ve Zlíně a tento obor ho nadchl. To byl hlavní důvod, proč se rozhodl zapojit do tohoto projektu. Jeho vize je vytvořit místo, které bude mít přidanou hodnotu pro každého, kdo bude mít zájem o LEAN.

Industry 4.0 – Co funguje a co nikoli?

Industry 4.0 je stále hlavním tématem průmyslových společností. Většina z pokusů o dosažení Industry 4.0 je pouze fouknutím do prázdna s nedohledným navrácením vložených investic. Přesto je však několik reálných nápadů, které mohou co nevidět celkem dobře fungovat. Tentokrát bych se chtěl zaměřit na to, co v Industry 4.0 funguje a co nikoli. Číst dále Industry 4.0 – Co funguje a co nikoli?

Christoph Roser je profesor výrobního managementu na Karlsruhe University of Applied Sciences. Jako autor zakládá na mnohaletých zkušenostech implementace, výzkumu a výuky štíhlé výroby. Věnoval se 5 let výzkumu a práci pro Toyotu v Japonsku.

7x příprava na Industry 4.0

„Držet krok s dobou!“ Tímto heslem jsem byl vždy konfrontován v rámci školních let. A myslím si, že jsme tím byli postrkováni ke zvídavosti a soustavnému poznávání nových věcí. Dnes bych toto moudro posunul dál: „Být o krok napřed!“ Mnoho společností dnes řeší, jak se stát součástí Industry 4.0. Je to nový trend, nový pojem, další směr vývoje. Číst dále 7x příprava na Industry 4.0

Ing. Tomáš Stöhr je zakladatelem a jednatelem společnosti Escare, garantem za průmyslové inženýrství a LEAN a auditorem Komory logistických auditorů. Pracoval pro společnosti, jako jsou DURA Automotive, Linet a API a získal tam významné profesní i životní zkušenosti. „Profesně se cítím jako průmyslový inženýr a průmyslový moderátor. Realizoval jsem projekty v mnoha společnostech a institucích, což mě umožňuje objevovat stále nové pohledy na to, jak zlepšovat a inovovat. I po létech mě to stále baví. V práci mě nejvíc baví si s lidmi hrát (nejen interaktivní hry) a tím se učit, jak na to! Rád učím lidi, že změny jsou možné, jen je potřeba sundat klapky z očí a najít odvahu vůbec něco měnit. Možná už jsem vyhynulý druh, ale mám stále v zásobě dost triků a zkušeností, abych ukázal, že LEAN není mrtvý.“ Krédo – Vím, že nic nevím (neustále se přesvědčuji o tom, že to co už vím, neplatí 🙂 )

Chytrá továrna v Průmyslu 4.0

Chytrá továrna umožňuje digitální propojení výrobního systému, vč. strojů, výrobních linek, skladů a dodavatelských firem. Počítá se zde s metodami autooptimalizace, autokonfigurace, autodiagnostiky nebo např. strojového vnímání. Na nejnižší úrovni řízení obráběná komponenta komunikuje s výrobním strojem prostřednictvím serveru a ten je napojen na vyšší řídicí úroveň.

Úpravy a změny produktů vyžadují neustálou výměnu informací. Komunikace proto probíhají interaktivně a v reálném čase dle požadavků zákazníků. Výroba je flexibilně přizpůsobena datům z internetu. Na výrobní proces je úzce navázán nákup materiálu, skladování, logistika a obchod. Mluvíme zde o náhradě klasické hromadné sériové výroby stejných výrobků efektivním zpracováním individuálních objednávek při zachování stejně nízké ceny.

Podle Hospodářských novin se chytrá továrna vyznačuje následujícími charakteristikami:

  • Materiál a komponenty jsou dodávány v přesně ten okamžik, kdy jsou potřebné. Úrovně jejich zásob kontrolují drony.
  • Výrobní roboty mezi sebou komunikují a upozorňují na nestandardní situace.
  • S roboty komunikuje i výrobek, kterým jim sděluje, jak má vypadat a co s ním mají provést.
  • Ve výrobě je zajištěna nulová chybovost pomocí chytrých senzorů.
  • Doprava zásob a výrobků po továrně je řešena autonomními vozidly, která šetří náklady a dopravu zefektivňují.
  • Zákazník má možnost do poslední chvíle ovlivnit specifikaci výrobku.

Chytré továrny jsou klíčovým prvkem přechodu k digitalizovanému a automatizovanému podnikání. Umí autonomně řídit kompletní výrobní proces a zároveň zefektivnit. V chytrých továrnách spolu přirozeně komunikují lidé, stroje a zdroje, podobně jako v komunikaci na sociálních sítích.

Zdroje:

ABB.cz, 2016. Jaká bude továrna budoucnosti? Dostupné z: https://www.abb-conversations.com/cs/2016/01/jaka-bude-tovarna-budoucnosti/

IHNED.cz, 2016. Jak funguje chytrá továrna? Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-65344610-jak-funguje-chytra-tovarna

 

Pavel je člen ve vedení projektu a vedoucí projektového týmu. Má obrovské množství energie a elánu, díky čemuž si vybudoval pozici, ve které je zodpovědný za řízení lidí pomáhajících s tvorbou kvalitního obsahu. Zároveň je také tím, který aktivně překládá články, komunikuje s partnery a řídí aktivity spojené s publikací článků na webu a se sociálními sítěmi. Vystudoval obor Průmyslové inženýrství na Univerzitě Tomáš Bati ve Zlíně a tento obor ho nadchl. To byl hlavní důvod, proč se rozhodl zapojit do tohoto projektu. Jeho vize je vytvořit místo, které bude mít přidanou hodnotu pro každého, kdo bude mít zájem o LEAN.