Zdokumentování podnikových procesů v deseti krocích

Procesy. Máme je rádi nebo je nenávidíme, ale rozhodně bez nich nemůžeme žít. Jsou součástí všeho, co v podniku děláme, a nejen v něm. Často však bereme naše podnikové procesy za samozřejmé, dokud se nestane nějaká pohroma nebo se potřebujeme vymanit z role šéfa. Číst dále Zdokumentování podnikových procesů v deseti krocích

PDCA, 3. část: Mnoho příchutí jednoho nástroje

V minulém článku jsme se zabývali běžnými chybami při zpracování PDCA cyklu a také jeho historií a původem. V tomto článku bude řeč především o různých verzích a variantách tohoto nástroje. Číst dále PDCA, 3. část: Mnoho příchutí jednoho nástroje

BPM: Přístup řízení procesů, o kterém raději nemluvíme

V poslední době se stává čím dál tím více populárním strefovat se do BPM a tvrdit, že BPM již zaniklo. To si však rozhodně nemyslím. Je však pravdou, že se zde potýkáme se zásadním problémem. Částí tohoto problému je, že pro označení řízení podnikových procesů byl použit chytlavý akronym, na který jsou následně nabalovány ještě mnohé další akronymy, které ve výsledku popisují velmi podobné přístupy. Číst dále BPM: Přístup řízení procesů, o kterém raději nemluvíme

Využitelnost Internetu věcí nejen ve výrobě

Schopnost různorodých věcí okolo nás poskytovat o sobě své údaje není nijak nová. Nyní se od ovládání a řízení výrobních zařízení přesunuje pozornost také k produktům a dalším zařízením. Objevují se tendence využívat mobilnosti zařízení (schopnost být i při pohybu připojen do sítě) a miniaturizace senzorů a prostředků k zachycení informací.

Internet věcí (dále jen „IoT“ angl. Internet of Things) je síť fyzických objektů, které jsou vybaveny vestavěnými technologiemi komunikace, tj. schopností zachytit své vnitřní stavy a poskytovat tyto informace svému okolí. Označujeme takto spojení různých věcí mezi sebou navzájem s cílem přinést nové možnosti jejich sledování a ovládání a rozšiřovat tak jejich funkce. IoT není jen propojení dvou strojů s předem nadefinovanými funkcemi. Jedná se o mnohem inteligentnější propojení různých produktů, zařízení, přístrojů apod. navzájem s celou řadou funkcí. Do Internetu bude zapojeno stále více předmětů, které budou schopny poskytovat informace o svém stavu nebo o okolí. Klíčovými prvky vývoje v této oblasti jsou podle analytiků miniaturní senzory, takřka všudypřítomná technologie rozpoznávání obrazů schopná rozeznat lidi, stavby i další objekty.

IoT může být definován jako dynamická globální síťová infrastruktura s vlastními možnostmi konfigurace, založená na standardních komunikačních protokolech, kde fyzické a virtuální věci mají vlastní identitu a fyzické atributy. IoT je nedílnou součástí Internetu budoucnosti, zahrnující stávající a rozvíjející se síť Internet. IoT slibuje vytvoření nové generace na síti Internet, ve které se pohybujeme směrem k celosvětové propojenosti předmětů, věcí a objektů s výrazným rozšířením oblastí působnosti internetových aplikací.

Aplikace IoT nenachází uplatnění pouze v průmyslu, ale i v dalších odvětvích a sférách, ať už jde o zemědělství dopravu, zdravotnictví nebo třeba i fungování měst. V rámci IoT se očekává, že se chytré věci stanou aktivními účastníky v oblasti obchodních, průmyslových, informačních a sociálních procesů, kde mohou vzájemně mezi sebou a též s prostředím interagovat, komunikovat a vyměňovat si data a informace citlivé na prostředí, zatímco reagují na skutečné události reálného světa a mají vliv na běžící procesy, bez přímé účasti lidského činitele.

Nasazení kyberfyzikálních systémů v oblasti výroby vyžaduje nasazení internetových komunikačních standardů v rámci všech výrobních součástí. IoT ve výrobě znamená přechod od sériové výroby na výrobu v malých dávkách a individuální produkci, aniž by došlo k nárůstu jejich ceny. Stroje a automatizační prvky jsou propojeny bezdrátově a komunikují bezdrátově i s IT systémy, ideálně na cloudu. Spojení fyzických komponentů s virtuálními daty mění tradiční hodnotový řetězec na komplexní hodnotovou síť průmyslu a dosažení integrované produkce pro integrované produkty, a to od návrhu výrobku přes výrobu až po dodání a recyklaci.

Zdroje:
BURIAN, Pavel. Internet inteligentních aktivit. Praha: Grada, 2014, 332 s. ISBN 978-80-247-5137-5.
GÁLA, Libor, Jan POUR a Zuzana ŠEDIVÁ. Podniková informatika: počítačové aplikace v podnikové a mezipodnikové praxi. 3., aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2015, 240 s. ISBN 978-80-247-5457-4.
JUROVÁ, Marie. Výrobní a logistické procesy v podnikání. Praha: Grada Publishing, 2016, 254 s. ISBN 978-80-247-5717-9.
VEBER, Jaromír. Management inovací. Praha: Management Press, 2016, 288 s. ISBN 978-80-7261-423-3.

5 tipů pro komunikaci za účelem lepšího dosažení změn

Procesy nejsou prováděny ve vakuu. Procesy nejsou pouze o celých systémech. Procesy jsou především o lidech. A lidé mezi sebou potřebují komunikovat. V tomto příspěvku vám níže uvedu pět tipů zaměřených na komunikaci, s jejichž pomocí budete schopni lépe řešit a realizovat změny v procesech. Číst dále 5 tipů pro komunikaci za účelem lepšího dosažení změn