Význam kritického myšlení a zpochybňování pravdivosti různých tvrzení

Existuje celá řada faktorů, které jsou důležité pro efektivní aplikaci myšlenek při zlepšování. Jedním z nejdůležitějších faktorů je kultura, která podporuje kritické myšlení, stejně tak i zpochybňování pravdivosti různých tvrzení, rozhodnutí a předpokladů.

Z hlediska řízení vztahů se zákazníky je důležité studovat jejich volby a učit se z nich. Nechat se ale oklamat jejich rozhodnutím je celkem snadné. Často je rozhodnutí v rozporu s ideální volbou založenou na jejich přesvědčení. Často je to jen ukázkou špatného rozhodování. Někdy prostě ignorujete jasné důkazy a rozhodnete se pro něco jen proto, abyste krátkodobě získali nějaké výhody, i když to po vás může dlouhodobě znamenat řadu nepříjemných následků. Nebo prostě jen nejste schopni efektivně zhodnotit veškeré důkazy. Strach z pochybnosti o nás samotných při dozvídání se o záležitostech, které považujeme za obtížné, často poskytuje silný podnět k tomu, abychom se tomuto vyhnuli.

Je důležité jasně formulovat detaily rozhodovacího procesu. Musíme mít na paměti skutečnou kritiku (chybná logika, nesprávné přesvědčení, domněnky aj.). Zdá se však, že jsme se vyhýbali zpochybňování chybných tvrzení (domněnky, které jsou fakticky nesprávné, např. že vakcinace nechrání člověka před újmou na zdraví) nebo nedostatku důkazů (nedostatek dat) nebo špatného uvažování (dedukování nepodložených závěrů z jinak velmi dobře definovaného souboru skutečností).

Z hlediska kritického myšlení je důležité vědět, kdy jsou rozhodnutí založena na důkazech a kdy tomu tak není. V některých případech je v pořádku zakládat rozhodnutí na principech, které nejsou předmětem racionální kritiky. Je však důležité pochopit myšlenkový proces, který je součástí každého rozhodnutí. Pokud si nejsme jistí, zda vycházíme z důkazů nebo názorů bez ohledu na důkazy, nemůžeme být efektivní v zaměření našeho úsilí na vyhodnocování výsledků a neustálé zlepšování procesů v našich organizacích.

Když o rozhodnutí řekneme, že je „iracionální“, je to tak nepřesné, že není snadné posoudit, jakou hodnotu má pro nás tato kritika. Pokud jsou zpochybňovány konkrétní skutečnosti nebo jsou vysvětleny logické chyby v rozhodovacím procesu, je to mnohem efektivnější a je tím pádem i možné vyhodnotit, zda má daná kritika hodnotu. Když jsou jasně vyjádřeny konkrétní kritiky, mohou ti, kteří podporují takové rozhodnutí, konkrétně reagovat na danou situaci.

V případech, kdy nelze vyjádřit hodnotu nějakého rozhodovacího postupu, je možné kritické myšlení použít ke stanovení opatření, která mají být použita k vyhodnocení účinnosti rozhodnutí založeného na výsledcích. Celkem často nejsou jednotlivé výsledky hodnoceny za účelem zjištění, zda bylo či nebylo dosaženo toho, co bylo plánováno. A ještě méně častěji se zkoumají nezamýšlené důsledky provedených akcí.

Organizace, které se rozhodují na základě neopodstatněných tvrzení a nepodrobují rozhodovací proces racionálnímu zvážení alternativ, trpí následky špatných rozhodnutí. Často se pokoušejí znovu a znovu použít demagogii, strach, kritiku a opakování nepodložených tvrzení, aby ospravedlnily to, čeho chtějí dosáhnout. A to navíc aniž by studovaly výsledky svých rozhodnutí pro zvýšení pochopení systému a vliv změn na konečné výsledky.

V řadě případů dochází k vytváření jakýchsi kulturních norem, které lidem znemožňují říct si o důkazy o tvrzeních. A kultura organizace může z těch, kteří hledají důkazy o tvrzeních, udělat problematické lidi, nebo je možné se dokonce setkat i s osobními útoky na ty, kteří podporují určitý způsob jednání. Jedná se však o nebezpečný postoj, který je přímo v rozporu se základními aspekty zlepšování. Ale skutečnost je taková, že v mnoha organizacích takové kulturní normy jsou. Kultura organizace, kde nejlepší obranou proti kritice je tvrzení, že tato kritika je osobním útokem, a je tedy v nesouladu s „úctou k lidem“, je špatná kultura. Chcete-li využívat systém zlepšování, musí kultura vaší organizace dávat jasně najevo, že kritické myšlení není stejné jako osobní útoky. Skutečné osobní útoky by neměly být tolerovány.

Změna kultury na takovou, která oceňuje porozumění a učení, vyžaduje čas. Tento proces musí být proveden v souladu s pochopením psychologie a vyzýváním lidí k tomu, aby hodnotili rozhodnutí a vyjadřovali se k nim. Vytváření kultury, v níž lidé přemýšlejí o důkazech a jsou schopni vysvětlit a obhájit si svou argumentaci, která je rozhodující, je nesmírně důležité.

Může být nepříjemné být zpochybňován v oblastech důkazů a odůvodnění vaší podpory navržených akcí, ale opravdu byste to měli dělat sami u sebe a zvyknout si na to předtím, než uděláte nějaké rozhodnutí. Pokud organizace jasně zdůrazní, že důležitá rozhodnutí by měla být podporována a prezentována společně s důkazy použitými k takovýmto rozhodnutím, stejně jako s myšlenkovým procesem, který stojí za rozhodnutím, bude na tom daná organizace mnohem lépe. A pak ve většině případů může být použit nástroj PDSA k potvrzení toho, co se očekává a současně je možné se učit z takového experimentu dříve, než budou návrhy skutečně přijaty.

 

Přeloženo z příspěvku: The Importance of Critical Thinking and Challenging Assumptions
Autor: John Hunter

Přeložil: Pavel Ondra

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

four × three =