Dnešní organizace jsou neskutečným způsobem zakopány v projektech. V každé organizaci naleznete programové manažery, projektové manažery, týmy lidí, analytiky podnikových procesů a koordinátory projektů. Všechno jsou to důležité role pro chod a řízení projektů. Situace je však v podnicích taková, že se na projekty hodně tlačí a začínají přerůstat lidem přes hlavy. Tak jako byste spěchali při zranění do nemocnice, tak i v organizacích spěchají, když je před nimi nějaký významný projekt. Ve shonu dají dohromady projektový tým, vytvoří záměr a vydají se na náročnou cestu implementování změny. A to je teprve začátek. Projekty se postupem času staly tak velkými, že se kvůli nim musely vytvořit nové role a kategorie, dle kterých se řídí. Organizace už nemají jen projektové manažery, ale také programové manažery a portfoliové manažery. Současně s tím se vytváří nové hierarchie pro řízení velkých a komplexních programů v organizaci. A k tomu všemu existují ještě i komplexní sady procesů čistě jen pro účely chodu a řízení projektů a programů, aby se mohly implementovat ještě další mnohem komplexnější procesy. I přes nové hierarchie a role hodně projektů selže nebo nesplní dané termíny, což vede k rostoucím nákladům organizace.
Proč i po několika dekádách projekty stále a pravidelně selhávají při plnění svých cílů? Prvním důvodem je ignorování zákaznických zkušeností ze strany organizací, což je mnohem zásadnější a rozsáhlejší, než si organizace mnohdy uvědomují. Organizace jsou v tomto ohledu krátkozraké, což vede ke ztrátě příležitostí a růstu nákladů. Druhým problémem je metodika, která ochromuje plnění projektu v termínech. Po dobu padesáti let organizace striktně využívaly metodu lineárního plnění či provádění činností, která říká, že je potřeba provádět a plnit jeden krok po druhém na základě řízeného pořádku a systému. Organizace jsou nyní pomalé, chybující, postrádají zapojení zákazníků a vytvářejí produkty, které jsou často zklamáním.
Naštěstí mnoho organizací se v dnešní době snaží přizpůsobit a začínají využívat agilní metody, které vyhovují zákazníkům. Bohužel i tak dochází ke stejným problémům při řízení projektů. Projekty jsou příliš náročné, tak časově, tak i finančně. A často se stává, že v průběhu realizace projektu, který je zdlouhavý, je daná organizace předběhnuta konkurenční organizací, takže nezíská dostatečně rychle potřebnou konkurenční výhodu, kvůli které daný projekt realizovala.
Jaké je tedy řešení těchto problémů selhávání projektů? Část řešení se skrývá v použité metodice projektového řízení a plnění termínů. Současné metodiky vytvořily byrokracii, rozkazující a kontrolní nástroje, které jsou stejně komplexní, jako samotné organizace. V rámci projektů se vytváří falešné struktury, které by vůbec neměly existovat. Potřebu po velkých a komplexních projektech lze snížit využíváním neustálého zlepšování a efektivním řízením podnikových procesů na denní bázi. I byrokracie, schvalovací procedury a výdaje, které jdou ruku v ruce s projekty lze výrazně zredukovat využíváním neustálého zlepšování, které je potřeba dostat až do DNA celé organizace.
Přeloženo z příspěvku: The Pain Points of Today’s Large Organisations: #4 Project Failure
Autor: Craig Reid
Přeložil: Pavel Ondra