Gary Hamel a Bill Breen – Budoucnost managementu

Management ve 21. století je jinak uchopený od managementu v dřívějších dobách a dochází ke změnám, čím je vyvolána potřeba nových způsobů a přístupů k lidskému kapitálu a všeobecně vzato k alokaci a využívání zdrojů vč. tvorby strategií v organizacích. Management minulosti je prostě už zastaralý a tím i méně efektivní. A když je méně efektivní, má to dopad na všechny, protože management se přece jen zaměřuje na schopnost řízení organizace, ať už jde o již zmíněné řízení zdrojů, plánování, strategie nebo motivaci a pracovní úsilí.

„Jako manažeři jsme zajatci paradigmatu, které upřednostňuje snahu o výkonnost před každým jiným cílem.“

Úspěšnost organizací tkví především ve změně přístupu, přehodnocení dosavadních manažerských postojů a snaze provést modernizaci způsobu organizace a řízení organizací. Je potřeba zapomenout na ustrnulé poučky a teze, které jsou sice možná tradiční, ale jsou zastaralé a nepřipouští možnou kritiku. Největším problémem je totiž využívání těchto absolutně nevhodných předpokladů, postupů, postojů a praktik, které ovládají řízení organizací.

„Inovace managementu je vše, co zásadně mění způsob, kterým se provádí výkon managementu nebo významně modifikuje obvyklé organizační formy a posouvá cíle organizace.“

Kniha Garyho Hamela a Billa Breena „Budoucnost managementu“ je rozdělena na čtyři části, z nichž každá zahrnuje několik kapitol. První část je zaměřena na důležitost inovací managementu, druhá na praktickou stránku věci ve firmách Whole Foods Market, W.L.Gore a Google, třetí část popisuje obrazy budoucnosti managementu zahrnující zbavení se pout, osvojení nového a ponaučení a poslední čtvrtá část se zaměřuje na vytvoření budoucnosti managementu v takzvaný Management 2.0.

Myšlenka o Managementu 2.0 je vcelku opravdu zajímavá. V 90. letech 20. století byl web 1.0. Ve 21. století se vytváří web 2.0. Síla internetu spočívá v jeho schopnosti usnadňování koordinace bez dusivých účinků hierarchie a byrokracie. Je ideální na pěstování nových kmenů sociální organizace. Management 2.0 se mu bude v mnohém podobat. Tady jsou některé společné vlastnosti:

  • Každý má možnost se vyjádřit.
  • Nástroje tvořivosti jsou široce dostupné.
  • Experimentovat je lehké a levné.
  • Schopnosti jsou důležitější než diplomy a tituly.
  • Zapojení je dobrovolné.
  • Jedinými hierarchiemi jsou „přirozené“ hierarchie.
  • Jednotlivci mohou bohatě využívat informace.
  • Téměř vše je decentralizované.
  • Soutěživé myšlenky mají stejnou příležitost k uplatnění.
  • Nakupující a prodávající lehce najdou jeden druhého.
  • Zdroje se mohou volně přeskupovat s ohledem na příležitosti.
  • Rozhodnutí jsou přijímána na kolegiálním základě.

V knize jsou uvedeny různé možnosti, směry, kterými je možné organizaci vést, pokud se chtějí stát inovátory managementu a zbavit se tak těch pomyslných pout minulosti, které organizaci omezují. V knize je uvedeno mnoho inspirací a poznatků z praktického hlediska ohledně  „pozitivních deviantů“, což jsou organizace s neobvyklými až výstředními manažerskými postupy, které jsou však nesmírně účinné.

„Skuteční inovátoři se nedávají svázat tím, co je, ale mají sny o tom, jak by to mělo byt.“

Kniha je prostředkem pro zlepšení managementu skrze inovační myšlenkové nástroje. Inovace v oblasti managementu totiž hrají velmi významnou roli jakožto zdroj podnikatelského úspěchu a dlouhodobé prosperity, proto je potřeba změnit manažerský přístup řízení. Ve světě organizací chybí inovovaný management, jakoby v nich existovalo něco, co zabraňuje tvořivosti, přirozenosti, originalitě a elánu a nastoluje pevnou a striktní disciplínu, přesnost, pravidla. Jsou to právě ty tradiční zásady řízení, a proto je v této knize vyjádřen důraz v oblasti zásad managementu 21. století spolu s názornými příklady v podobě případových studií inovačních přístupů a postupů z několika velkých a velmi úspěšných světových firem, což slouží jako vhodný nástroj a příležitost k poučení se. Těmi zmiňovanými úspěšnými firmami jsou např. Google, GE, IBM, Toyota, Whirpool, Whole Foods Market, Procter&Gamble, W.L.Gore, atd. A jsou to společnosti, které působí v různých oblastech, trzích, jedná se o různé rozsahy spektra, jsou prostě odlišné. A přesto jsou spojeny tím, že využili inovace managementu. Právě totiž inovace managementu tyto společnosti nadzdvihly na dráhu vedoucí k významnosti.

Bohužel manažerům a všem vysoce postaveným lidem v organizaci, ať jde o představenstvo nebo některé oborové ředitele, mnohdy nepřijde, že lze organizaci vést jiným směrem a řídit i jinak, než tomu bylo doposud. A přitom všichni chtějí mít lepší a trvalejší výsledky podnikové činnosti a snaží se pro to dělat cokoliv. Ale zjevně ne úplně cokoliv. Často se zájem o zlepšení řeší jen nějakými školeními  a opatřeními, ale to k ničemu nevede. Tak to nejde. Manažeři se musí nejprve zaměřit sami na sebe, na změnu sebe sama a svých zásad a postojů v manažerské oblasti, což je ten hlavní faktor, který je potřeba udělat na prvním místě. Bez toho je ostatní k ničemu.

„Žádat řídícího pracovníka, aby méně řídil, je totéž, jako kdybyste vyzývali tesaře, aby přitloukal méně hřebíků.“

Byla by škoda nevyužít i názorné příklady, které kniha sama nabízí. Třeba taková firma Whole Foods Market, jakožto nejziskovější maloobchodní firma prodeje potravin v USA. Tato firma má nezvyklý a výstřední model řízení, který je založen na svobodě, zodpovědnosti, důvěře, spravedlivosti a účelu. Základní organizační jednotka je tým, který má rozsáhlé pravomoci. Týmy dělají provozní rozhodnutí, včetně tvorby cen, objednávání zboží, obsazování pracovních míst a podpory prodeje. Každý z týmů funguje jako ziskové středisko, které je hodnoceno podle produktivity práce. Svoboda je vyvažována vysokou odpovědnosti, a to posouvá firmu vpřed. Spojení samostatnosti a odpovědnosti snižuje potřebu byrokratických opatření, která podkopávají motivaci. Každý zaměstnanec má přístup k údajům o odměnách všech ostatních zaměstnanců prodejny, což zaměstnance podněcuje k tomu, aby rozvíjeli své schopnosti a dělali takové činnosti, které přinášejí největší odměny. Firma působí jako společenství, ne hierarchie. Každá porada bývá zakončená projevem uznání, kdy každý pracovník oceňuje přispění svých kolegů. Zaměstnanci budou mít pocit seberealizace pouze tehdy, když dostanou příležitost uplatnit iniciativu, představivost a vášnivé zaujetí.

Nebo třeba Google, který snad není potřeba nijak rozsáhle představovat. To, čím je Google jedinečný, je jeho model řízení, který se pohybuje na hraně chaosu. Klíčovými prvky jsou: nízká úroveň hierarchie, hustá sít komunikace, na jejímž základě lidé přispívají mimořádně podnětnými myšlenkami a dostávají nezvyklé odměny, týmový přístup k vývoji nových produktů a firemní krédo, které vyzývá, aby na prvním místě byl zákazník. Od Googlu se prostě lze učit tomu, jak by mohl vypadat styl či model řízení. Podstata řízení v Google vlastně vypovídá o již zmiňovaném Managementu 2.0, jelikož internet sám může být nejlepší metaforou pro management 21. století. Internet se rozšířil tak rychle, protože znásobuje lidské možnosti. Usnadnil to, co lidé dělají rádi: seznamují se, povídají si, chlubí se, vyjadřují názory, dělí se o zážitky, flirtují, tvoří, smějí se, apod. stejně jako je tomu i v Googlu. A to na práci v Googlu jejich zaměstnance asi nejvíc baví a tak by to mělo být asi všude.

Jedná se tedy o velmi zajímavou knihu, která je plná inspirace a skvělých myšlenek o řízení organizace. Lze díky ní získat porozumění o výzvách a problémech ve spojitosti s konkurenčním úspěchem v době plné změn, o „toxických“ účincích přesvědčení managementu v době industriálního věku, které stále převládají ve firmách a brání zlepšení, o nekonvenčních přístupech a postupech řízení, jejichž výstupem jsou průlomové výsledky, o radikálních zásadách nového stylu řízení, který by se měl stát součástí každé firmy a způsobu, kterým lze dosáhnout výhody v řízení organizace. S její pomocí lze nalézt odpovědi na firemní otázky v oblasti řízení a všeho s tím spojeného.

„Je určena každému, kdo má pocit, že jej ochromuje byrokracie, koho znepokojuje, že systém dusí a potlačuje inovace, kdo je skrytě přesvědčen o tom, že úzká místa se nacházejí v nejvyšších patrech hierarchie, koho znepokojuje, že organizační život je tak skličující, kdo si myslí, že zaměstnanci jsou dost chytří na to, aby se dokázali řídit sami, kdo ví, že management, jak je dnes praktikován, je brzdou úspěchu – a chce s tím něco udělat.“

Z hlediska managementu jde o velmi kvalitní knihu, jelikož je v ní velká spousta myšlenek, které stojí za to si přečíst, ale spíše by se dalo říct, že je určena přece jen více ekonomicky zdatnějším čtenářům, kteří navíc dokážou lépe a plně využít dostupného potenciálu této publikace. Je vhodná pro ty, kteří se snaží najít jiný úhel pohledu v inovování managementu a celkově stylu řízení organizace.

„Je průvodcem k odhalování a utváření nejlepších zítřejších praktických postupů již dnes.“

Leave a Reply