Peter F. Drucker – Výzvy managementu pro 21. století

Druckerova kniha „Výzvy managementu pro 21. století“ byla publikována na začátku 21. století, takže by se dalo na první pohled usoudit, že se bude jednat o výhled do budoucna, o jakousi futuristickou publikaci, ale není tomu tak úplně pravda, jelikož jsou v této knize uvedeny úvahy, fakta a doporučení, které nás obklopují a oslovují. Druckerovy poznatky mají silný význam pro aktuální dobu, i když byla kniha napsána již před řádkou let. Manažerská budoucnost se nachází již mezi námi.

Právě 21. století je pro nás dobou, která je plná příležitostí a možností, ale pouze za předpokladu, že lidé dokážou s rychle vznikajícími a vyvíjejícími se výzvami dnešní společnosti udržet krok. Ono to není občas nijak jednoduché, když jde doba rychle kupředu. Navíc je v dnešní době kladen velmi významný důraz na faktory informací a znalostí, tzv. znalostního managementu, což může mít v důsledku vliv na zastarávání informací a znalostí v některých oblastech, které zatím nebyly touto potřebou informací nijak zvláště zasaženy. A proto je nemoudré a lehkomyslné přehlížet hrozby neúspěchu podceněním dosavadní přípravy a zkušeností.

Jedná se o velmi pěkně čitelnou knihu s cenným obsahem a poutavým výkladem, která si dokáže najít mnoho čtenářů a čtenáři si stejně tak dokáží najít ji, a to převážně díky lačnosti po kvalitních informacích na jednom místě vytvořených takovou osobností jako byl sám Drucker. Drucker totiž uměl, a ve svých publikacích stále ještě umí, sdělit informace, zanalyzovat je a navrhnout určitá doporučení. A to i přes ten fakt, že se jedná už o knihu celkem staršího data. Obsah knihy je každým kouskem pozoruhodný a rozdělený na 6 částí.

První kapitola je zaměřena na oblast zatěžujících předpokladů a způsobů pohledu manažerů, které už nyní neplatí a navíc i brání manažerům dosáhnout cílených a potřebných výsledků, což je zásadní problém. V druhé kapitole jsou uvedeny faktory (klesající porodnost ve vyspělých zemích, změna v rozdělování bohatství, změna v definici výkonu, globální konkurence a rostoucí nesoulad mezi ekonomickou globalizací a politickou roztříštěností), které mají zásadní vliv na strategie uskutečňování vizí a teorií v podnicích. Tyto faktory jsou dále jednotlivě a detailně popsány a mají dopad na všechny podniky v celosvětovém měřítku. Samozřejmě někde budou dopady větší, jinde na druhou stranu menší, ale jde o vliv celosvětový, protože i když lze určité skutečnosti specifikovanými způsoby predikovat, nikdy není jistota, že predikce vyjde přesně a vlivy se mohou propojit s jinými a dosáhnout absolutně jiných rozměrů než byly ty očekávané. Třetí kapitola je zaměřena na vedení změn, nikoliv jejich řízení. Čtvrtá kapitola se zabývá výzvami informačních technologií, jelikož právě tyto opravdu změnily a mění svět. Nejedná se však jen o informační technologie jako takové, ale o přicházející novou informační revoluci, kterou nezpůsobí informační technologie, ani jejich manažeři, ani manažerské informační systémy. Hlavní vliv je totiž ve významu a účelu, kterou informace má pro skupiny či jednotlivce.

Pátá kapitola je zaměřena na produktivitu znalostního pracovníka. Totiž produktivita u manuálního pracovníka není žádný problém, v této oblasti lze výkon a produktivitu měřit bez jakýchkoliv větších problémů. Komplikace však nastává, když je potřeba změřit produktivitu či výkon u pracovníka ve znalostní oblasti. A jelikož roste význam informací, které se stávají v dnešní době jedním z výrobních faktorů, a v souvislosti s tím samozřejmě roste i význam znalostí, tak je potřeba mít oblast sledování a měření produktivity znalostních pracovníků pod kontrolou. Typickým příkladem v této oblasti jsou třeba učitelé. Je mnoho takových, kteří dokážou naučit mnohem více za krátký čas oproti těm, kteří toho naučí méně, a to navíc třeba za poměrně delší čas. Ani dle hodnocení žáků či studentů se nedá objektivně hodnotit, protože tyto výsledky lze individuálně ovlivnit a upravit dle vlastních potřeb. Z kapitoly plyne, že existují lidé (investoři, manažeři), pro které je důležité mít přehled o tom, jak jsou znalostní pracovníci produktivní, to je v celku jasné. Těžko lze však tuto produktivitu vyjádřit, protože nelze určit hodnotu toho, co má kdo v hlavě, nelze jednoduše určit hodnotu znalostí každého člověka. Znalosti přece jen nemají pouze kvantitativní charakter, aby bylo možné roztřídit všechny lidi do nějakých šuplíčků podle toho, kdo toho kolik ví. Důležitou roli hraje také kvalita znalostí, a to je úplně něco jiného.

Poslední šestá kapitola se zabývá tím, že znalostní pracovníci budou muset věnovat managementu sebe sama. Znalostní pracovníci budou muset umět dělat to, co dosud nedělali:

  • Poznat, kým jsou, jaké jsou jejich přednosti a jak doopravdy pracují.
  • Poznat, kam patří, jaké mají vztahy se svým okolím a co je jejich přínosem.
  • Vytvořit si plány na druhou polovinu života.

Jde o otázky lidského, sociálního, psychologického a filozofického charakteru. Nevěnují se ani tak sebeřízení, jako spíše sebevedení. Osobní leadership je totiž tou opravdovou výzvou. Nejde o to lidi řídit. Úkolem je lidi vést. A cílem je učinit specifické přednosti a znalosti každého jednotlivce produktivními.

V knize lze nalézt zhodnocení poslání moderního managementu a jeho uplatnění. Je zde zdůrazněn význam strategie, která tvoří jakousi cestu transformaci teorie podnikání ve výkonnost, vč. uplatnění v konkurenčním prostředí. Klíčovou úlohu má tvůrčí myšlení, aktivní jednání a schopnost lídrů prosperovat v prostředí neustálých změn. Stejně tak je nezbytné umět se vyrovnat s výzvami informačního a znalostního pojetí ve smyslu práce v novém prostředí.

Kniha je napsaná celkem čtivou, srozumitelnou a názornou formou, která zřejmě osloví převážně podnikatele, manažery, pedagogy, jelikož upozorňuje, inspiruje, motivuje a radí. Určitě ji ale lze do-poručit lidem, kteří mají stejný pohled na situaci související s již zmíněným významem informací a znalostí, například pro znalostní pracovníky, těm by určitě byla ku prospěchu. Takové čtenáře tato kniha určitě dostatečně obohatí o nové myšlenky a názory. To, o čem kniha opravdu pojednává, je budoucnost společnosti.

Leave a Reply