V minulém článku této série jsme se zabývali tím, co je potřeba k fungující prioritní VIP frontě a také jak můžete kompletně poškodit celý systém priorit. Tentokrát se budeme věnovat tomu, jak můžete skutečně priorizovat různé výrobní zakázky.
(Přeloženo z originálu “How to Prioritize Your Work Orders – Prioritization of Made to Stock”, autorem je Christoph Roser na blogu www.allaboutlean.com)
Všechno je hodně závislé na množství a frekvenci jednotlivých výrobních zakázek. Čím častější jsou objednávky od zákazníků, tím snadnější je zajistit výrobky formou skladových zásob oproti tlaku na rychlejší výrobu. Existuje několik rozdílných strategií v závislosti na výrobkovém mixu firmy a také na tom, jakým podílem firma vyrábí na sklad nebo na objednávku. Tentokrát se zaměříme na výrobu produktů na sklad.
Priorizace je nástrojem k redukování celkového času zakázky, od doby objednání výrobku, přes vyrobení až po dodání k zákazníkovi. U některých produktů tedy můžete nastavit priority, ale bude to na úkor jiných produktů, jejichž výroba se bude oddalovat a prodlužovat se jejich celkový čas. Prioritní produkty budou rychleji vyrobeny a dodány zákazníkovi. Rychlejší celkový čas zakázky vám umožní lépe a rychleji reagovat na změny zákazníkových požadavků. V případě výroby na sklad se do celkového času zakázky nepočítá dodání zákazníkovi, ale dodání do skladu. Při tomto způsobu výroby byste měli být schopni vykrýt většinu fluktuací, ne-li všechny, a to díky dostatečné zásobě ve skladu.
Priorizace za účelem redukce zásob velkých či drahých výrobků a dílů
Předpokládejme, že vyrábíte pouze na sklad. V takovém případě byste měli začít se stanovováním priorit u nejdražších nebo prostorově nejvíce náročných výrobků. Když bude priorizovat tyto produkty, nebudete potřebovat tolik zásob pro výrobu právě těchto produktů. Můžete tím zredukovat zásoby a náklady a také uvolnit hodně skladovacích prostor. Jen musíte myslet na to, že toho dosáhnete mírným navýšením zásob potřebných k výrobě všech ostatních (menších a levnějších) neprioritních produktů. Nakonec ale zjistíte, že tento systém nastavení priorit přece jen vyžaduje určité úsilí a přitom výhody z něj plynoucí nejsou až tak výrazné. Pokud chcete priorizovat pouze z uvedených důvodů, nemusí vám výhody stát za vynaložené úsilí. Může se však jednat o přijatelný přístup využitelný v oblasti materiálových toků některých drahých produktů, abyste mohli zredukovat zásoby na obecné úrovni.
Priorizace za účelem pokrytí mimořádností
Mnohem vhodnějším způsobem je priorizace produktů v situacích, kdy se obáváte, že vám dojdou zásoby ve skladu. Za účelem předběžného informování, že se postupně blížíte k vyprázdnění skladu, slouží varovné systémy indikující překročení určité minimální nastavené úrovně zásob. Příkladem využití toho systému jsou obchodní řetězce supermarketů. Supermarkety k tomuto značení využívají nejčastěji červenou barvu, kterou značí právě tuto signalizační úroveň zásob. Pokud zásoba klesne pod tuto úroveň, značí to nutnost objednání a doplnění zásob. Pokud ve skladu chybí produkty z výroby, může v takovém případě manažer přesunout kartu tohoto produktu do prioritní fronty, aby urychlil vyrobení a doplnění chybějících položek. Jedná se o dobrý způsob priorizace, pokud ovšem vyrábíte na sklad. Může být samozřejmě využit i pro kombinaci výroby na sklad a výroby na objednávku.
Tento způsob priorizace zakázek je obvykle prováděn manuálně manažerem či nadřízeným, který má přehled o současných potřebách trhu. Takový člověk tedy může buď vybrat konkrétní zakázku, která je obzvláště urgentní pro zákazníka nebo vyšší management, nebo může priorizovat zakázky, u kterých je nebezpečí, že ve skladu dojdou zásoby těchto výrobků. Tento člověk může být zlákán prázdnou prioritní frontou k přesunutí neprioritní zakázky do prioritní. Prioritní VIP fronta by však měla být často prázdná a využívána střídmě, aby se většinu času zpracovávaly zakázky neprioritní a nepominul efekt, kvůli kterému byla prioritní fronta vytvořena.
Existuje však i další riziko a tím je chování nadřízených, kteří tento systém využívají jako odůvodnění si dělat co chtějí a co považují za správné. Jednoduše můžeme říct, že prostě přikládají priority čemukoliv, co je napadne. I když to často provádějí s dobrým záměrem, bohužel tím absolutně anulují neprioritní frontu. Můžeme snad jen konstatovat, že automatické sekvence Kanbanu jsou často lepším způsobem priorizace než dobře myšlený manuální systém. Vyvarujte se tedy nadbytečným zásahům, které mohou situaci jenom zhoršit.
Priorizace častých a občasných produktů
Jednou z nejsnazších možností rozlišování je skrze množství. Ve firmě se můžete setkat na jedné straně s tzv. High Runners produkty a na straně druhé s tzv. Exotic Parts produkty. Všechny samozřejmě můžete zařadit do prioritních a neprioritních front. Nezbývá, než si položit otázku – kterou skupinu produktů zařadit do které fronty? Pro nalezení správné odpovědi musíme vycházet z předpokladu Paretova pravidla. Budeme vycházet z toho, že High Runners jsou nejčastěji vyráběné produkty a spadají do 80 % celkové kapacity firmy. Zbylých 20 % kapacity firmy zastávají Exotic Parts, což jsou méně často vyráběné produkty. Existuje tedy velmi jasná odpověď. Produkty kategorie Exotix Parts by měly být prioritní. Může se to zdát nelogické. Většina lidí by si mohla myslet, že produkty kategorie High Runners by měly být těmi nejvíc důležitými, protože spotřebovávají největší část kapacit firmy. Je to ovšem špatná domněnka a opak je pravdou. Pokud byste totiž zařadili High Runners do VIP fronty, tak by se 80 % práce celého výrobního systému soustředilo na prioritní produkty. „Exotické“ produkty by musely dlouho čekat na dokončení prioritních výrobků a prodlužoval by se jim celkový čas zakázky. Zařazení „exotických“ produktů do prioritní kategorie je mnohem lepším rozhodnutím, protože se jim díky tomu výrazně zkrátí celkový čas zakázky a sníží se zásoba. Současně se také sníží i fluktuace celkového času zakázky, tzn. produkty budou vyráběny pravidelně a jednotně. Musíme však počítat s mírným navýšením celkového času zakázky u produktů High Runners. Naštěstí můžeme konstatovat, že pokud priorizujete menší část celku, v tomto případě 20 %, tak výhody plynoucí z této priorizace několikanásobně převáží malé nevýhody plynoucí z neprioritních produktů.
V dalším článku této série se budu věnovat priorizaci systému výrobních zakázek na objednávku a systémů smíšených. Mezitím jděte a zlepšujte vaše procesy!
Přeloženo z příspěvku: How to Prioritize Your Work Orders – Prioritization of Made to Stock
Autor: Prof. Dr. Christoph Roser
Přeložil: Pavel Ondra